Moonlight shadow

Jen taková „vsuvka“ pro pobavení. :-)))

Seděl udiven nad ní. Když uslyšel zvuk koňských kopyt strnul. Zanedlouho se z lesa vynořil ta, na kterou myslel. Nemohla ho vidět a i jejímu ochránci zůstal utajen, ale on se i přesto ještě stáhl do stínu. Pozoroval ji, jak svůdně tančí, ne nebyla skřítek, ale divoženka. Její smích projasňoval vzduch a on se jím nemohl nasytit.  Najednou se přistihl, že touží, aby se takto šťastně smála na něj, pro něj, kvůli němu. Ten zvonivý zvuk ho plnil radostí a nadějí. Když odložila ten drobný kousek šatů, který měla na sobě a vstoupila do průzračné vody, stálo ho hodně sil aby neskočil za ní. Jak očarovaný pozoroval rozhodná a pevná tempa, kterými čeřila vodní hladinu. Plavala rychle a sebejistě. Když se však dostala do středu jezírka, otočila se. Ležela teď klidně na hladině, jakoby spala. Jen drobné pohyby prozrazovali, že je vzhůru. Nikdy nic takového neviděl, nechápal jak, ji mohou ty neznatelné pohyby udržet nad vodou, ale většinu jeho vědomí zaměstnávala podívaná, kterou mu nabídla. Zcela nahá, vystavená slunečním paprskům a jeho pohledu. Se zaujetím muže studoval její tělo. Drobná ramena, kulatá, vysoce postavená ňadra, patřící spíše dívce než zralé ženě. Oblé boky a štíhlý pas.  A nakonec … trojúhelník tmavých chloupků tam kde se spojovala její bělostná stehna. Znenadání zakopala nohama a na jedné nich…. Zatajil dech. Zamračil se. Co to bylo? Nebyl si jist, zda ho neklamou oči. Už však znovu plavala a byla k němu otočena neméně přitažlivou částí těla. Nemohl se tedy přesvědčit, zda ho neklamal zrak. Kdesi uvnitř si uvědomoval, že měl dávno odejít, že narušuje její soukromí, ale nemohl si pomoci.  Cítil, že teď, tady je sama sebou, že nic neskrývá. Ležela teď na trávě, s očima zavřenýma a vystavovala nahé tělo slunci. Její nahota ho vzrušovala stejně jako naprostá přirozenost s jakou se v ní pohybovala. Když se její ruka  dotkla růžových poupat na konci ňader netušil co ho čeká.  A než si uvědomil čeho je svědkem byl už zcela v moci jejích pohybů. Za zavřenými dveřmi jeho svědomí se ozýval hlas, který ho odsuzoval za jeho momentální chování a nedostatek vůle. Nevěnoval mu však sluch a ani nemohl při pohledu na ni. Její ruce nahrazovali mužské dlaně a netrvalo dlouho a její tvář získala zasněný výraz. Cítil jak jeho chlouba reaguje na podívanou odehrávající se dole v trávě. Krev se mu vařila v žilách a tvrdý úd hrozil, že se osvobodí sám, pokud to Patrik rychle neudělá. Zcela fascinován jejími doteky, vykonávala jeho dlaň známé pohyby.  I on teď třímal v ruce svůj vztyčený pyj a s očima upřenýma na ukájející se ženu, se sám blížil k vyvrcholení. Hlasitý milostný sten nesoucí se z hlubin pod ním odstartoval jeho uvolnění. Když se probral, z prožitého omámení, zjistil, že nic tak „skandálního“, ale zároveň přirozeného ještě nezažil. Nikdy neviděl ženu přivodit si vlastní rozkoš bez přispění muže. Pochopil jak vášnivou ženou Suzan je. V ten okamžik navždy opustil myšlenku na její a Willovo spojení. To on je ten kdo bude hladit její tělo, to jeho jméno bude křičet v rozkoši. Toto procitnutí bylo osvobozující. Zcela nepozorovaně zmizel přízrak Minervy, který ho neopustil od její smrti. Když si teď představil ženské tělo pod svým, mělo tvář té tvrdohlavé, vzpurné vdovy. Minervina krásná tvář ho konečně opustila. Ve světle tohoto poznání si uvědomil, že získat Suzan bude v mnohém jiné a jistě o mnoho obtížnější než vše s čím se do této doby při dobývání žen potkal. Získat ji, toto rozhodnutí v něm nevědomě zrálo již nějaký čas, ale teprve právě prožitá rozkoš a intimita mu otevřela oči. Ovšem ona ho odmítala ho. A jako by to nestačilo, nejen že nechtěla nikoho a jeho odmítala víc než jiné. To není zrovinka dobrá výchozí pozice.  Už nepochyboval o boží vůli,to ona je jeho vytoužená druhá šance, jeho znovu nalezené štěstí. Přesto, nebo snad právě kvůli tomu nemínil ustoupit ze svého rozhodnutí odkrýt její minulost. O své manželce mínil vědět vše. Nezpozorován zmizel ze svého vyvýšeného místa. Na hradě byl o dost dříve než  Williem a Simon a samozřejmě o hodně dříve než ona. Cestou za zabýval vymýšlením způsobů jak nejlépe získat její souhlas k sňatku, ale i neschopností svých mužů. Jak mohou dovolit, aby zůstala sama nechráněná bezpečím hradních zdí. Byl si vědom, že pokud o ní někdo ví více je to jeho matka. Ta by mohla, pokud se správně vyjádří, být jeho nejsilnějším spojencem.