Moonlight shadow

Gerome pochodoval rázně po pokoji. Opisoval rytmicky pořád stejnou trasu. Ode dveří kolem prádelníku, koupelny, oken, postele a zpět. Pohled nespouštěl z výrazného vzoru perského koberce a snažil se uklidnit sám sebe. Kai mu přeci dal slovo, že se jí vůbec nic nestane. Přímo mu nařídil, aby se vrátil sem a ji nechal v jeho péči.

„Gei, nechceš si sednout? Mám velké obavy o osud toho koberce.“ Leon ležel na posteli, ruce složené za hlavou, nohy překřížené v kotnících. Snažil se navodit zdání klidu, ale držel se jen tak tak.

Když se dozvěděl, co se stalo a že je Patty v péči jejich hraběte, málem vyletěl z kůže a i když dostal Gei slib, že Patty bude v pohodě, moc tomu nevěřil. Od té doby se Gerome nezastavil a pořád nervózně kroužil po ložnici.

Kdosi zaklepal a ve dveřích se objevila střapatá hlava. „Pán mě posílá. Chce, abyste si odvedl tu dívku.“

Gerome se konečně zastavil a vyděšeným pohledem si měřil upíra ve dveřích.

„Odveď mě za ní a hned.“ Zahřměl jeho hluboký hlas, a aniž chtěl, bojovně mu vyjely špičáky.

******

Patty se obrátila na bok a na tváři ucítila hebký tlak něžných prstů. To je překrásný sen, pomyslela si rozespale, než ji přepadla děsivá vize Kaie ležícího vedle ní.

Vyjekla tak nahlas, až ji zabolelo v uších a posadila se, připravena na úprk. Tělo měla najednou napjaté, a i když si nebyla jistá, že ji nohy unesou, byla připravena zabojovat.

„Šššš.“ Ozvalo se tiše za jejími zády.

Otočila hlavu za tím zvukem a strnula z toho pohledu. Gerome ležel na boku a spokojeně se usmíval. Vlasy měl stažené do copu černou šňůrkou a hlavu si podpíral o pokrčenou paži.

„Kai?“ Vyhrkla otázkou.

„Jen klid, už je to v pořádku.“ Sednul si a pohladil ji po líci. „Už jsi se mnou.“

„Leo?“ Pátravě přejela pokoj očima.

„Šel ti jen pro něco k jídlu, hned se vrátí.“

„Co se…? Co se vlastně stalo?“ Položila si se syknutím dlaň na čelo, protože tak náhlá změna polohy jí spustila uprostřed lebky tornádo.

„Lehni si, nebo zase omdlíš. Ta rána do hlavy byla asi už moc. Byla jsi oslabená mým krmením a pak ještě otřes mozku. Byl jsem u toho, když si Kai toho chlápka podával, nebyla to hezká podívaná.“

„Proč by se staral?“ Zamumlala a lehla si zpět na polštář.

„Jsi jeho host, tudíž s tebou musí být náležitě zacházeno.“

„Hmm, a co jsi potom ty, když se k tobě chová, jak se chová?“

„Jsem jen jeho tvrdohlavý a nezlomný potomek. Myslím, že to bude zkoušet pořád dál a dál, udělat ze mě poslušného syna.“

„Já chci domů.“ Zaúpěla Patty a přetáhla si přikrývku přes hlavu.

„Vím, že je toho na tebe už moc, jen ještě vydrž. Nevím, co se stalo, že tě Kai tak lehko pustil ze svých spárů. Dokonce pro nás poslal, abychom tě přemístili sem. Neudělala jsi něco zvláštního? Neřekla, nebo…“

„Na nic zvláštního si nepamatuji.“ Přerušila ho Patty. „Prostě chci jen odtud. Nechci být jednou z vás, chci se vrátit ke svému normálnímu, nudnému životu, ke svým přátelům, ke své rodině.“ Ani si neuvědomila, že jí tváře zalily slzy.

„Já vím.“ Objal ji pevně. „Já vím, že to chceš. Moc mě mrzí, že jsem tě dostal do takovéhle situace. Věř mi, že kdybych to jen mohl nějak napravit.“ Zatnul čelisti.

„Určitě by bylo lepší, kdybychom se nikdy nepotkali. Našla by sis hodného muže a založila bys rodinu. Žila bys a zestárla.“ Jeho hlas zněl zlomeně. Byl smutný z toho, co říkal.

„Ne, Gei, to neříkej. Miluji tě.“ Posmrkla a odtáhla se, aby se mu mohla podívat do očí.

„Opravdu?“ Zeptal se potichu a napjatě o sebe drtil stoličky.

„Asi jsem sobec, viď?“ Utřela si oči dlaní.

„Ne, jen jsi do toho vpadla moc rychle. Popravdě, zvládáš to skvěle. Jenže odtud prostě není cesty zpět. Nemůžeš to všechno, co se tu událo, jen tak vymazat. Nemůžeš se vrátit do minulosti a vybrat si jinou z cest.“ Váhavě ji pohladil po uslzené tváři.

„Nabízím ti tu společnou budoucnost, Patty. Nemusíš se nutně stát jednou z nás, ale musím tě k sobě připoutat. Budeš mít moře času rozhodnout se, co se svým životem.“

„Jak to myslíš?“ Zamračila se podezíravě.

„Pokud nechceš být stejná, jako já, nemusíš. To, co ti nabízím, je nesmrtelný život po mém boku. Samé výhody, bez nutnosti trávení zbytku dní ve stínu a tmě. Staň se mou lidskou služebnicí, Patty.“

„Čím že?“ Vytřeštila oči. Už jen ten název se jí nezamlouval.

„Jde v podstatě o velmi silný vztah mezi upírem a člověkem. Není třeba tě proměnit, jen se budeš krmit ode mne, jako já se krmím od tebe. Má krev tě spoutá se mnou natolik silně, že budeme jako jedno tělo.“

„Když se napiju tvé krve, tak nebudu jako ty?“ Nevědomky se otřásla odporem.

„Ne, abys mohla povstat jako nemrtvá, musíš nejdřív zemřít, lásko. Nechci vidět tvé krásné tělo, umírat. Asi bych nepřežil myšlenku, že už se možná ke mně nevrátíš. Proměna je drastická a mnoho lidí při ní zemře, aniž by se znovuzrodili.“

„Jak moc je to trvalé…to, co mi tu nabízíš?“ Patty si přitáhla deku blíže k tělu.

Pobaveně povytáhl jeden z koutků. „Myslíš, jestli budeš moci odejít, až budeš chtít?“

Místo odpovědi se jen zhluboka nadechla.

„To záleží na tvém pánovi, jestli tě propustí. Nikdy bych tě u sebe nedržel proti tvé vůli, Pat.“

„A co se stane potom?“

„Bez mé krve, jako podpory tvé nesmrtelnosti, zestárneš během několika dní, a potom zemřeš.“

„Aha.“ Brouknula zamyšleně.

„Patty, podívej se na mě.“ Donutil ji obrátit pozornost opět k němu.

„Miluji tě víc, než jsem kdy myslel, že budu schopen někoho milovat. Ten cit je tak silný, že mě ničí pouhá představa toho, že tě ztratím. Každým dnem stárneš a dříve nebo později bychom tuto diskuzi stejně vedli. Nemyslím, že bys s námi chtěla zůstat potom, co tvou tvář ozdobí hluboké vrásky a tvé vlasy naberou popelavý nádech. Dívali by se na tebe jako na naši matku, pak jako na babičku a pak…“ Zavrtěl hlavou, protože vize toho, jak Patty pomalu chřadne a umírá mu před očima, ho dostávala na kolena.

„Dobře, tak až se vrátíme…“

„Teď, Patty, musí to být teď. Kai tě nenechá odejít, pokud to nějak nevyřešíme.“

„Je to jeho podmínka? Pak budeme volní?“

„Ano, slíbil mi to. Proto jsem se ptal, jestli se mezi vámi něco nestalo. Nikdy by nás nepustil takhle lehce.“

Patty se kousnula do spodního rtu. O čem se tu sakra baví? Stejně nemají na výběr.

„Ok, uděláme to. Řekni mi, co mám dělat.“

Gerome neuhlídal svůj výraz a šťastně se uculil. „Slibuji, že se o tebe postarám. Budu tě chránit svým životem a dám cokoliv za to, abys byla se mnou spokojená.“

Sedl si a pak se přehoupl do kleku. Pohodlně se usadil na patách a vztáhl k ní svou silnou paži.

Chvíli jen mlčky civěla na jeho dlouhé prsty, než ji z přemýšlení vytrhlo jeho netrpělivé zavrtění.

Podala mu svou ruku a nechala se vytáhnout do kleku. Spočívali teď naproti sobě.

Patty si nemohla pomoci a očima bloudila po jeho dokonalém těle. Nádherný muž, to jistě a nejen od pohledu. Je milý a šlechetný. Miluje ji a chrání. Nikdy se od něho nedočkala žádné křivdy, popravdě byl vždy trpělivý a vlídný. Co tu propána řeší? Svému bývalému byla ochotná zasvětit celý život a on se k ní nechoval ani s poloviční úctou a láskou jako Gei.

„Jsem připravená.“ Pípla vystrašeně.

„Nic to není, neboj se ničeho. Napoprvé je to zvláštní. Tvé tělo bude protestovat, protože pro lidi není běžné pít krev a tvůj žaludek možná dá svůj protest znát dost nahlas, ale jsem tu a budu s tebou.“

Patty se pořádně nadechla, ani nevěděla, jestli má být ráda, že jí to řekl, nebo ho za to proklínat. Možná by bylo lepší jít do toho, aniž by znala cokoliv bližšího, jenže jak se zná, určitě by mu to potom vyčetla.

Gerome se posunul blíž a pak se povzbudivě usmál. Ukazováčkem pravé ruky přejel váhavě po svém vypracovaném levém prsním svalu. Naskočila mu husí kůže, a když dorazil špičkou prstu těsně k bradavce, stáhl se bledý kopeček do tvrdé špičky.

Patty fascinovaně pozorovala jeho počínání a když rozťal nehtem pokožku nad bradavkou, zostra natáhla vzduch do plic. Nemohla utrhnout oči od krvácející ranky na jeho hrudi. Krev stékala přes scvrklou kůži a pak po malých kapičkách až na břicho.

Vztáhl k ní své ruce a dlaně opatrně položil na její ramena.

„Rána nevydrží krvácet věčně, miláčku.“ Postrčil ji šeptem.

Podívala se mu do očí a zachvěla se, v jeho pohledu plál chtíč tak silný, že měnil jeho výraz ve zvířecí.

Stáhl ji k sobě, ale poslední krok nechal na ní. Pořád mohla ucuknout, kdyby se rozmyslela.

Položila ruce na jeho boky a nahnula se nad jeho hruď. Ústy spočinula nad krvácející ránou.

Nesmí myslet na to, co dělá, prostě jen zavře oči a skočí. Co na tom, že tam dole je jen hluboká, neznámá temnota a možná se roztříští na tisíc kousků.

Vystrčila jazyk a jeho špičkou se dotkla jeho kůže. Zaklonil hlavu a z hrdla mu vybublalo spokojené zamručení.

Pozvedl ruce a vjel jí prsty do vlasů. Nepřitahoval ji však k sobě, jen čekal na její reakci.

Pomalu objela jazykem jeho bledou bradavku a pak ji jemně skousla. Nad její hlavou se ozvalo zasténání, které vyústilo ve šťavnatou kletbu. Automaticky vyrazil boky kupředu, takže narazil špičkou erekce do jejího bříška.

V ústech jasně ucítila kovovou příchuť jeho krve. Chuť však byla naprosto odlišná. V tom, co jí dával okusit, se skrývalo tolik síly, že se jí z toho zatočila hlava. Stiskla jeho boky, aby se udržela na místě, a pak se jako dítě lačnící po mateřském mléce přisála ke krvácející rance. Obemkla ji pevně rty tak, jak to dělával Gerome jí, aby neunikla ani kapička z toho božského nektaru.

Sála jeho pokožku a olizovala místo zranění, jen aby opět naplnila ústa jeho krví.

Polykala hltavě a ani nepřemýšlela o tom, kolik toho už vypila, věděla jediné, chce víc. Takovou žízeň v životě nezažila. Její tělo prahlo po novém zdroji životní energie.

Gerome se zachvěl. Cítil jasně, jak její hlad narůstá. Stisk jejich dlaní sílil, prsty se mu zarývala stále hlouběji do masa. Ramena jí pocukávala přívalem síly, se kterou si její tělo ještě nedovedlo poradit. Sklonil hlavu a pozoroval, jak její pokožka regeneruje. Všechna mateřská znaménka, či drobné jizvičky, se ztrácely. Vlasy jí povyrostly a zhoustly natolik, že je kolem sebe měla rozhozené, jako lev svou majestátní hřívu. Na kůži pocítil řezavý vjem, to když její nehty lehce projely skrz pokožku a zaryly se hluboko do jeho masa.

„Dost.“ Zasténal prosebně.

Nemusel však prosit dlouho, protože Patty se pustila sama od sebe. Dopadla zády na postel ve zlatavé záplavě vlasů a tvář jí zkroutila smrtelná křeč.

Nehty zaryla do matrace a trhala jimi hedvábné povlečení.

Kůži měla bledě zelenou a orosenou studeným potem. Oči otočené v sloup, slepě zírající do stropu.

Gerome se na ni vrhl a zalehl ji váhou svého těla. To, co se bude v následujících vteřinách dít, věděl pouze z vyprávění, ale nechtěl dopustit, aby si ublížila.

Zatlačil ji za ramena do polštáře a nohama obemknul její stehna tak, aby nemohla kopat. Lokty pak přitiskl k jejím, tlačíc jí je k bokům. Byla totálně znehybněná. Trvalo několik málo úderů srdce, než jejími končetinami projely první záchvěvy křečí.

Nikdy by nevěřil, kolik síly se může vzedmout v drobné ženě, když poprvé okusí upíří krev. Měl co dělat, aby ho ze sebe neshodila, a to byl více jak dvakrát těžší, nežli ona.

Házela hlavou, protože tu jedinou neměl čím znehybnit. Ze rtů se jí dralo chroptění a zvuky napovídající, že brzy začne dávit.

Pustil jí ruce a přiložil jí dlaně na ústa.

„Nesmíš to vyzvracet, udrž to v sobě. Miláčku, snaž se.“

Patty se cítila, jako by ji zalila vřící láva. Nikdy neměla epileptický záchvat, ale asi takhle nějak to muselo vypadat.

K posteli ji tiskla šílená váha, která jí znemožňovala dýchání. Ne, že by ho snad byla schopna, i kdyby tu tíhu necítila.

Žaludek se jí zvedal v ohromujících vlnách nevolnosti a tělo sebou samovolně škubalo v ochromujících křečích. Byla jako uvězněná ve své hlavě. Vnímala, ale nebyla schopná zasahovat do toho, co se dělo.

Tlak té neuvěřitelné váhy povolil a ona ve snaze vymanit se zpod ní začala mlátit kolem sebe, drápat po všem, na co dosáhla.

„Sakra, Patty, nechej toho, uklidni se.“ Cosi se jí pevně tisklo k ústům a nedovolovalo jí to vyzvrátit to nechutné klubko hadů, jež se jí svíjelo v břiše.

„Patty, otevři oči, no tak, křeče už ustávají.“

Ten hlas přeci zná.

Pootevřela víčka, jen aby zjistila, že se nad ní sklání anděl a tiskne jí dlaň ke rtům. Tvář má zohyzděnou několika hlubokými a krvácejícími drápanci a vlasy mu kolem hlavy splývají v rozčepýřených chuchvalcích.

Vzala ho za zápěstí a odtáhla jeho ruku.

„Co se to? Co to?“ V hlavě měla zmatek a zformulovat i jen jednoduchou otázku, byl nyní nadlidský výkon.

„To nic, to nejhorší máš za sebou.“ Zlehounka jí odhrnul vlasy z čela.

„Bože.“ Vyhekla vyděšeně a tělo se jí vyklenulo do oblouku. Nevolnost už necítila, ale to, co zaplavilo její nitro teď, nebylo daleko od dalšího útoku žhavé lávy.

Gerome přimhouřil oči a vyhoupl se do kleku. Stále objímal svými stehny ty její a tak naprosto jasně cítil, jak stoupla její tělesná teplota. Pokožka jí zrůžověla a do tváří se jí nahrnula krev.

Rty měla naběhlé, jako od dlouhého líbání. V očích jí žhnuly plamínky vzrušení a drobounké kapičky potu jí orosily čelo. Kůži měla napjatou a lesklou jako satén. Sklouzl pohledem níž a zjistil, že její vnadné ženské křivky nabraly ještě dráždivějších tvarů.

Nasucho polkl a špičkou ukazováčku přejel v rýze mezi jejími ňadry.

Zavřela oči a bolestně zasténala. Na prsou jí vyrašila husí kůže a bradavky se jí scvrkly do tuhých špičatých temně růžových kopečků.

„Patty, jsi v pořádku?“ Tak o tomhle se nikdo nezmiňoval. Asi to bylo malým vzrušujícím bonusem, o kterém se veřejně nemluví.

Nespokojeně se pod ním zavrtěla a jeho do nosu uhodila omamná vůně jejího pohlaví. Nadzdvihnul se, aby jí nedrtil svou váhou nohy a ona se začala horečnatě ošívat. Třela stehna o sebe v marné snaze si ulevit od bolestné potřeby.

„Patty, co potřebuješ? Řekni.“ Hlas mu přeskočil. Řeč jejího těla už nemohla být výmluvnější, ale on to chtěl vědět určitě. Nemohl si to jen přebrat podle svého, obzvláště když o tomhle ukončení krmení u lidí nikdy neslyšel.

Pootevřela rty a tiše cosi zachrčela.

„Ještě jednou? Nerozuměl jsem ti.“ Šeptl omámen intenzitou její vůně.

Naklonil se nad ní a přiblížil své ucho k jejím ústům.

„Tebe!“ Vydechla a zároveň ho pevně zachytila za ramena. Špičku jazyka vsunula do jeho ucha a on jen vyděšeně ucuknul.

Takhle žhavá snad ještě nikdy nebyla. Vždy se držela zpátky a to i poté, co se od ní krmil poprvé, a to byla pekelná jízda. Jenže nyní byla tak rozpálená, že kdyby ji nechal, vzala by vše do své režie. Hlavou mu blesklo, jestli se jakožto muž má obávat znásilnění.

„Nevím, jestli je rozumné tě hned po prvním krmení zatěžovat sexem. Bojím se o tvé křehké tělo, musí si teprve zvykat na…“ Nedořekl.

Pevně ho uchopila za zápěstí a vši silou otočila na záda. Usadila se mu kolem pasu, ruce křečovitě sevřené okolo jeho rukou. Toliko k otázce znásilnění.

„Pálí to jako čert, Gerome. Musíš mi pomoci.“ Vyznělo to hrůzostrašně, jelikož šeptala přes křečovitě sevřené čelisti.

Nahýbala se k němu a své naběhlé poprsí třela o jeho hrudník. Nemohl si nevšimnout záplavy vláhy, jež mu stékala po bocích a horkosti jejího středu, kterým se otírala o jeho citlivé tělo.

Zareagoval celkem automaticky, aniž by o tom musel jakkoliv přemýšlet. Jeho mužství už stálo v pozoru, plně připraveno ulevit trýznivé potřebě této ženy.

Patty zasténala, když se o její zadeček otřela špička jeho erekce a jedním ladným a rychlým pohybem se přesunula nad něj. Přidržela si jeho chloubu u kořene a nasedla na něho plnou vahou.

Oba vykřikli unášeni vlnou syrového sexu. Na tomto spojení nebylo ani zbla romantiky, ale koho by to zrovna v tuhle chvíli zajímalo?

Patty nemohla vnímat nic jiného než blaženou úlevu z jejich spojení. Bylo to jako by přes její horečnatou pokožku přejel kdosi kostkou ledu, jakoby uprostřed pouště nalezla studnu s chladivou průzračnou vodou. Veškerý nepokoj a tíha vzrušení, odcházely spolu s každým dalším zhoupnutím jejích oblých boků. Měla by se možná cítit provinile, že svého milence využívá jen k ukojení své nutkavé potřeby, ale v podstatě za to může on, ne? Tak ať trpí.

Gerome byl naprosto unešený. Ležel pohodlně mezi přikrývkami a jen s přivřenými víčky sledoval svou ženu, jak si od něho tvrdě bere vše, co tolik potřebuje. Jak jeho i sebe bez náznaku studu, či zdrženlivosti popohání k vyvrcholení. Její tělo přímo volalo po tělesném spojení. V úrovni očí se mu míhala její překrásná plná ňadra a její střed byl tolik naběhlý a zvlhlý, že její horká kluzkost byla přímo omračující.

Patty zalapala po dechu, aby se vzepjala naposled a vlna orgasmu jí projela, jako rázová vlna ničivého zemětřesení.

Gerome se ochotně svezl s ní na vlně extáze, protože vydržet hru jejích svalů, jež se kolem něho svíraly jako pěst, bylo vskutku nemožné. Plnil ji po okraj a nutil ji tím horkým tlakem k dalším záchvěvům.

Dýchala zhluboka, zatímco odpočívala zhroucená na jeho hrudi. Hladil ji po zádech a snažil se ji uklidnit chlácholivými dotyky a tichým pobrukováním.

Konečně mohla znovu přemýšlet. Tělo ji už nebolelo, ani ho nespalovala nepřirozeně silná vášeň. Jenže spolu s obnovou činnosti mozku přišly i výčitky. Jak se na ni asi teď dívá? Chovala se naprosto nepřístojně. Propána, vždyť si ho vzala skoro proti jeho vůli.

„Gei, promiň.“ Vykřikla vyděšeně a napřímila se, jako by ji někdo přiložil vedle páteře pravítko.

Ten pohled, co jí věnoval, byl nepopsatelný. Nejen, že spolu před chvíli zažili nádherný sex, ale ještě pořád spolu byli spojeni.

„Já, já, nevím, co říct.“ Stud jí nahnal do tváří červenou.

Přimhouřil oči a podezíravě se zašklebil. Podložil si hlavu dlaněmi a propnul nohy.

„Smím vědět, za co přesně se mi tady omlouváš?“ Naklonil hlavu mírně na stranu a ze všech sil, se snažil zapudit uličnický úsměv, který mu rozkvétal ve tváři.

„No, vždyť já si tě vzala proti tvé vůli, nechtěl jsi a já…bože, já se stydím. Nebývám taková, nikdy.“ Ten ruměnec jí neuvěřitelně slušel, stejně jako náznak obav z toho, co udělala.

Protáhl si ještě ruce a pak je pomalu a s neuvěřitelným citem položil na oblé kopečky jejich prsů.

„Udělej mi to ještě jednou a možná ti odpustím.“ Tak teď už se usmíval naplno, protože vidina toho, co ho čeká v následujících minutách, byla tak živá, že jen blázen by se neusmíval.