Moonlight shadow

Patty se rozespale obrátila a do nosu ji uhodila lahodná vůně čerstvě škvařené slaniny. Postel se zachvěla a pak jí kdosi položil dlaň na bříško a přitáhl si ji do náručí.
Pohyb ustal. Pomaličku pohnula prsty na rukách a pak na nohách. S úsměvem ve tváři pootevřela oči a zjistila, že zírá přímo do tváře spícího Leona.
„Dobrý večer, miláčku.“ Zezadu se jí k uchu přitiskly horké rty a příjemné teplo jí ovanulo pokožku.
„Cítíš se už lépe? Nabyla si zpět svých sil?“ Tón Geromova hlasu byl příjemně dráždivý.
Patty se mu v náručí otočila tak, aby mu hleděla do očí. Vypadal naprosto zdravě. V obličeji měl růžový nádech z rozespalosti a i jeho rty nabyly opět rubínový odlesk.
„Je mi líp.“ Neubránila se smutnému sklopení víček a pak odtažitého pohledu stranou.
„Víš o tom, že? O mně a o Leonovi.“ Mluvil tiše a naprosto klidně.
„Nespala jsem dostatečně tvrdě, chceš-li slyšet tohle.“ Zašeptala tiše, aby nevzbudila Lea.
„Zlobíš se za to na nás?“ Jeho oči se vpíjely do její tváře. Měl velké obavy z toho, co odpoví.
„Snažím se s tím srovnat. Asi jsi neměl jinou možnost, vzhledem k okolnostem.“
„Vadí ti, že jsme byli my dva spolu, nebo jen ten fakt, že jsi toho byla součástí?“
Patty si neklidně skousla spodní ret a pak pohled stočila mimo. „Spíš mi vadí, že jsem toho součástí nebyla.“
Gerome se usmál a pak přitiskl své rty na ty její. Byl to velmi lehký a něžný polibek.
„Mám neuvěřitelné štěstí, že jsem tě našel.“
„To my oba.“ Zaznělo rozespale za jejími zády a pak ucítila, jak se k ní těsně přimkl i Leon. Jeho pokožka příjemně hřála a Patty se nemohla ubránit tichému spokojenému povzdechnutí. Mohla by se na ty dva zlobit, opravdu by mohla. Mohla by jim spílat a vyčítat, čemu ji včera vystavili, jenže prostě nemohla. Vidět ty dva v horoucím objetí bylo neskutečně krásné a vzrušující.
„Já vím, že se to nehodí, ale mám šílený hlad.“ Pošeptala skoro provinile.
Gerome křečovitě semkl rty, aby se hlasitě nerozesmál, ale svou marnou bitvu po chvilce prohrál a vyštěkl tak hlasitým smíchem, až mu do očí vstoupily slzy.
„Bože můj, jak já ti děkuji.“ Přitáhl ji k sobě a zmáčkl tak, až se nemohla nadechnout. „Přinesl jsem ti snídani a přede dveřmi stojí věšák s oblečením. Pokud se z toho ve zdraví dostaneme, nenechám tě už nikdy nikam odejít.“
„Pusť.“ Odstrčila ho za ramena. „A co má práce? Co mí přátelé?“
„Hmm, dovol, ale myslím si, že v tuhle chvíli jsi už hlášená, coby pohřešovaná. Pokud nenajdou tvé tělo, tak za pět let tě prohlásí za mrtvou. Můžeš začít naprosto od začátku s námi.“
Patty se posadila a přitáhla si deku k hrudníku. „Tím mi chceš říct, že o to všechno přijdu? O celý svůj dosavadní život?“ I kdyby chtěla, nemohla zakrýt zděšení, jež se jí promítlo v hlase.
Leo se protáhl a pak se jí stočil u boku. Rukama ji lehce objal v pase a své rty přitiskl k nahé pokožce na jejím stehně. „Všichni jsme si tím museli projít, lásko. Není to tak zlé, pokud máš někoho, kdo tě miluje.“
„Nechci, to ne, nemůžu všechno zahodit.“ Zavrtěla hlavou.
„Vím, že jsme o tom ještě nemluvili, Pat, ale chci ti nabídnout, abys s námi zůstala.“
Patty se rozbušilo srdce tolik, že ho musel slyšet celý dům. Bláznivě jí pulzovalo v hrudi a zároveň jí nitro halila temnota a tíseň.
„Nechci volit mezi vámi a svým životem:“
„Co když nebudeš mít na výběr, drahoušku?“ Gerome pozvedl ruku a položil svou dlaň na její líčko.
„Chceš mě tlačit ke zdi?“ Zašeptala zlomeně a nevěřícně.
„Nikdy, Patty, já ne.“
„A kdo tedy?“ Nevědomky se otočila na Lea, který se otíral o její stehno jako rozmazlená kočka.
„Mám za to, že Kai to vše nenechá jen tak a i kdyby se o to nestaral on, stejně je tu otázka, jestli chceš být s námi.“
„Nemohu být s vámi a zároveň žít vlastní život?“
„Lidský život je pro nás moc krátký, Patty. Trvalo by jen chviličku, než bys zestárla a nadobro nás opustila. Nechci nést to neuvěřitelné břímě smutku z tvého odchodu.“ Jeho oči modře zaplály. „Prosím, neopouštěj mě.“
„Já, já nevím.“ Bože, tak tohle byla naprosto hrozná doba na tak závažnou konverzaci.
„Jen o tom přemýšlej.“ Vydechl Gei a pak se lehce usmál.
„Tak co si dáš k jídlu?“
Snídaně byla impozantní a Patty byla ráda, že jí s jídlem pomohli, protože sama by tolik jídla jistě nesnědla.

Dveře z koupelny se otevřely a dovnitř vplul Leon. Omotával si osušku kolem beder a se záplavou vlhkých vlasů vypadal kouzelně. Konečky se mu vlnily a lepily se k mokré kůži na jeho silném krku.
„Tak může další, není nad ranní sprchu.“ Mrknul na Patty a ta se zasmála.
Poslední na řadě byl Gerome.
Velký věšák se šaty byl už v pokoji, ale Patty upřímně děsilo množství různých kousků ošacení, se kterým si vůbec nevěděla rady. Kai určitě záměrně nechal poslat šaty z předminulého století, aby se pobavil.
Patty teď stála u postele a nevěřícně si prohlížela hedvábný živůtek a pevný kostěný korzet.
„Nevíš, co s tím?“ Otočila se na Lea právě, když Gerome zmizel v koupelně.
„Miláčku, ani nevíš, jak dlouho jsem z toho ženy vysvlékal. Možná, že to zvládnu i obráceně.“ Do úst vložil kolečko čerstvého pečiva a vydal se pomalu k ní.
Patty byla už po sprše, stála zahalena v huňatém koupacím plášti, vlasy stažené do drdolu. Trvalo skoro půl hodiny, než je pořádně prosušila.
Leon přistoupil těsně k ní a pak se jí upřeně podíval do očí. Ta ledově modrá hloubka ji skoro děsila.
Pak zastrčil ukazováčky za vázačku jejího županu a jedním táhlým pohybem ji roztáhl. Froté povolilo a rozhalilo se, odhalujíc její ženské křivky.
Pohladil ji po klíčních kostech a pak dlaněmi přejel zlehka po ramenou. Patty cítila, jak jí látka klouže po pažích.
Překvapeně vydechla, když před ním zůstala stát nahá.
Ustoupil o krok a prohlédl si ji od hlavy k patě. To, že se mu líbí, co vidí, dokazovala rostoucí boule v jeho rozkroku.
„Tobě bude korzet rozhodně slušet.“ Chraplavě zašeptal.
Patty si nebyla jistá, jestli se jí bradavky stáhly zimou, nebo silou jeho žádoucího pohledu. Páni, kdo tyhle dva proškoloval? Tohle by klidně mohli dělat na profesionální úrovni.
„Jak je to teď mezi námi, Leo?“ Nemohla se ubránit otázce, i když se tak trochu bála odpovědi.
Místo toho, aby promluvil, znovu k ní přistoupil a pak jí něžně položil ruce na boky. Přitiskl ji k sobě, takže si jaksi nemohla nevšimnout mužství, kterým ji neodbytně tlačil do bříška.
Sklonil se k ní a divoce zajal její ústa v hlubokém a vzrušujícím polibku. „Proč se musíš ptát?“ Zašeptal vzrušeně.
„Je to jiné než všechno ostatní, čím jsem si prošla. Nikdy jsem ani nesnila o tom, že budu jedinou ženou mezi dvěma muži.“
„Nejsem muž, lásko, ani G není. Jsme jen dva staří upíři, unavení dlouhou cestou a všemi těmi hrůzami světa, které jsme za ta století viděli. Bál jsem se, moc bál, že mi ho odloudíš, že kvůli tobě o něho přijdu, ale něco jsem za ten krátký čas s tebou pochopil.“ Hluboko vdechl a pak pomalu vypouštěl vzduch nosem.
„Co?“ Zeptala se sevřeným hlasem.
„Já vlastně o nic nepřicházím, jen nelézám něco nového a k nevíře nádherného. Do mého života vstoupil další člověk, pro kterého bych neváhal zemřít. Nemyslel jsem, že bych se kdy mohl zamilovat do ženy, ale ty jsi naprosto jiná, než všechny ty „dámy“, co jsem poznal. Tvá čistá láska k Geromovi a k životu samotnému, tvá naivní víra v dobro lidského srdce a nezkaženost duše, to vše je něco tak vzácného a křehkého, že pouhá myšlenka na to, v jaké situaci se teď nacházíme, a co budeš muset ještě snést…“ Leon se odvrátil a pevně sevřel rty.
„Leo?“ Zašeptala ochromeně.
„Jsi překrásná žena, Pat. Přímo neuvěřitelná, ale moc se o tebe bojím. Tohle není místo pro ženy jako jsi ty.“
„Jsem silná, silnější, než si myslíš. Ustála jsem tu situaci s Geromem, a to nebylo vůbec nic lehkého. I na tobě bylo vidět napětí a zděšení.“ Patty naprosto zapomněla, že stojí nahá před krásným mužem.
„No, jen jsem se vrátil ve vzpomínkách o pár let nazpět a ano, zvládla jsi to úžasně.“ Leo se pousmál a pak ji něžně pohladil po rameni. Jeho silná teplá ruka zůstala na jejím nadloktí.
„Dostanu nás z toho, všechny, věř mi.“ Zašeptal důrazně v okamžik, kdy se otevřely dveře koupelny.
Zahalený v oblaku voňavé horké páry, vstoupil do pokoje Gerome.
Jen okamžik hodnotil situaci v místnosti, do které svým vpádem zasáhl.
„Myslel jsem, že se čeká jen na mě a vidím, že s oblékáním nespěcháte.“ Provokativně si strhl ručník z beder a začal si jím osoušet vlhké vlasy.
„Drahý Gerome, vstoupil jsi jen do mého vyznání nehynoucího obdivu vůči této ženě.“
Gerome nemohl skrýt lehký náznak úsměvu, jenž mu vzkypěl na rtech. Byl v tu chvíli, i navzdory okolnostem, šťastný.
Hlasité zaklepání na dveře přerušilo křehkou magii okamžiku.
Klika se zhoupla a ve dveřích se objevila tvář upíra, jež je před několika hodinami uváděl do domu.
Gerome sebou ani necuknul, i když stál nahý, vystavený jeho pohledu. Leon udělal jeden ladný a neskutečně rychlý pohyb, aby skryl Patty a její studem se červenající tváře za svými svalnatými zády.
„Pán prosí, pokud jste již vzhůru, abyste se dostavili do hlavního sálu a byli přítomni oslavě, jež se koná na vaši počest.“ Hluboká úklona ukončila trochu prkenný proslov a pak se ozvalo klapnutí dveří.
„No tedy, Kai ještě neskončil.“ Vyplivl s odporem Leo a ohlédl se přes rameno na Pat.
Ta stála jako zmražená a snažila se odhadnout, co je ještě čeká.
„Jen klid, to zvládneme. Kai si myslí, že to neustojíme, ale my mu prostě ukážeme svou sílu.“ Gerome odhodil ručník a vrhnul zamračený pohled směrem ke dveřím.
„Musíme to zvládnout, jinak se odsud nedostaneme.“
Patty ani nepřemýšlela, co dělá, když se přitiskla k Leonovým zádům tak pevně, že s ním skoro splynula. Objala ho kolem pasu a on, aby ji uklidnil, třel její ruce ve svých.
„Gei, mám strach o Pat.“ Leo se upřeně zahleděl na svého přítele.
„Nemusím ti připomínat prohnanou a zvrácenou povahu našeho pána. Pat není ani jedním z nás, ani tvou lidskou služebnicí. Pokud si ji bude chtít Kai podmanit, nebudeš mít jediný argument dost pádný na to, abys ho uchlácholil. Pokud bude chtít Patty jako svou hračku, nebudeš mu moci říct své ne.“
Gerome se zahleděl na pestrý vzor vlněného koberce a pak vyhledal pohledem Patty, která vykukovala zpoza Leonových zad.
„Miláčku, zdá se, že tvá volba bude muset padnout nyní. Věř mi, nechtěl jsem tě nikam tlačit. Nechtěl jsem tě nutit k ukvapenému rozhodnutí, ale Leo má pravdu. Kai může tohle využít proti nám. Nejsi mi ničím vázaná a tím pádem si s tebou může dělat, co se mu zlíbí. Pokud tě bude chtít zabít, nebudu mu v tom moci zabránit ničím jiným, nežli mou silou a jak víš, nemohu se mu rovnat. Pokud tě bude chtít proměnit a držet dalších dvě stě let pod svým dozorem,…“
„Ne, to přeci ne.“ Patty vystoupila zpoza Lea a postavila se kruté pravdě tváří v tvář.
„Nevím, co se mu může v té jeho hlavince vylíhnout za blud. Dnes s námi nepůjdeš. Omluvím tě tím, že jsi po mém krmení až přespříliš slabá, než aby ses nakrucovala v sále plném krvelačných pohledů. Také mám dojem, že bys nerada na vlastní oči viděla upíří obdobu švédských stolů, pro člověka to musí být hrozivá podívaná.“
„Co když se kvůli tomu urazí, nebo se zase rozhodne vzít si tě do parády?“ Udělala krok stranou, a aniž by si to jen uvědomovala, kráčela po pestrém perském koberci směrem k Geromovi.
Zastavila se v jeho těsné blízkosti, přesně tak daleko, aby nemusela zaklánět hlavu, když s ním mluvila.
„Musíš mít víru, nic jiného nám v téhle situaci nezbývá.“ Geromův hlas napětím přeskočil.
„Dohlédnu na něho, neboj se o něj.“ Leon se pohnul směrem k nim.
„Tak snad budeš mít alespoň trochu času na to promyslet si, co bude dál. Nechám ti sem poslat víno a nějaké knihy. Nemusíš se bát, když tě Kai prohlásil za svého hosta, tak se tě nikdo z jeho podřízených ani nedotkne.“
„Nechci tu zůstat sama.“ Vzdorně sevřela rty, až její nahněvaná tvář, vykouzlila lehký úsměv na Geromově obličeji.
„Vrátím se hned, jak jen to bude možné. Nebudeš tu sama dlouho.“ Gerome se po ní natáhl a pak ji rychlým pevným pohybem sevřel ve svém náručí.
Patty mu s hlasitým povzdechem položila hlavu na hruď a pak ucítila lehký teplý tlak na svých zádech. Leon se naprosto přirozeně připojil k jejich objetí. Celým tělem se přimkl k ní, takže byla teď mezi nimi. Necítila se však stísněně, protože oba si dávali veliký pozor, aby jí neublížili.
Naopak, musela si přiznat, že je jí moc dobře. Horká a živoucí síla dvou upírů ji svírala a laskala, jako by byla ze vzácného broušeného křišťálu.
Leon se sklonil a položil si tvář na její temeno. Gei se natáhl a položil svou dlaň na nahé rameno svého partnera.
„Miluji tě.“ Zašeptal Gei a jak Patty, tak Leo věděli, že toto prosté vyznání bylo určeno jim oběma.
Patty spustila paži z Geromova pasu a sáhla za sebe, aby si přitáhla Leona blíže. Stáli tam tak strašně dlouho a užívali si tichého souznění jejich srdcí a duší.
Po dobré čtvrthodině se konečně rozhodli obléknout. Patty si připadala jako živá panenka, protože s nehorázným množstvím šňůrek a pásků jí museli oba pomoci. Nechápala, jak se mohli takhle ženy běžně oblékat, protože bez pomoci by jí to trvalo snad hodinu.
První vrstvu čítající spodní prádlo, ještě zvládla, ale když Leon sáhl po pevném kosticovém korzetu, měla sto chutí s křikem utíkat.
„Sedí perfektně. Jak se ti dýchá?“ Patty si přejela obdivně po nově nabytých tvarech, které byly dráždivě dokonalé. Pas měla útlý a ňadra až někde pod bradou. Musela nechtě uznat, že moderní push-upky se mohou jít klouzat.
Leon probral lehké svršky, které se pohupovaly na jedné straně dlouhého věšáku a vybral lehoučkou bílou halenku, s kraťoučkými spadlými rameny a azurově modré převlékací šaty. Šněrovačka vpředu skoro nestydatě nabízela na obdiv vše, co korzet tak efektně vyzdvihl a když Leo utáhl poslední smyčku alabastrové stužky na šatech a znalecky poodstoupil, aby si své dílo z patřičné vzdálenosti prohlédl, Patty nabrala do červena.
Z opačného rohu pokoje se ozvalo obdivné písknutí a pak už skoro oblečený Gei pokynul Patty, aby se šla podívat do zrcadla. Sám poodstoupil a po paměti si zavazoval hedvábný šál kolem krku.
„Wow, vypadá to překrásně, páni.“ Patty se natočila, aby svůj zevnějšek mohla posoudit i z jiných úhlů.
„To ty vypadáš překrásně.“ Zašeptal Gei, když se k ní přitočil, aby jí stáhl ramínka halenky ještě níž.
„Chtělo by to ještě něco udělat s tvými vlasy.“ Ozval se Leon, který se již také dooblékal.
Gerome prohrábl prsty zlatavou nádheru, jež jí splývala po zádech, a pak jen pokrčil nos a zavrtěl hlavou. „Ne, takhle to vypadá mnohem lépe. Nedovolím, abys odhalovala svou šíji. Zbytečně bys tak na sebe upozorňovala a vrhala se do zbytečného nebezpečí.“
„Jojo, dům plnej hladovejch příšerek.“ Leon se ušklíbl.
„Stejně si myslím, že by bylo mnohem lepší, kdybys počkala tady.“ Gerome chytil Patty pevně kolem pasu a políbil ji do vlasů.
„A co Kai? Bude se vztekat, ne? Mohl by se ti zase pomstít.“ Vzala jemně jeho paži a přitulila se k ní.
„Prostě řeknu, že jsi byla natolik vyčerpaná mým krmením, že musíš odpočívat a nabírat síly.“
„To by mohlo zabrat. Byl by naštvanější, kdyby viděl, jak rozkošně vypadáš v těch šatech, než když si bude myslet, že je ti k uzoufání zle.“ Leon se přitočil ke dveřím a sáhl po klice.
„Nebudeme tam moc dlouho. Jakmile to bude jen trochu možné, zmizíme tam odsud.“ Gei ji pustil a připojil se ke svému příteli.
„Hlavně tu nevyváděj žádné hlouposti a hned za námi zamkni.“ Gerome si nacvičeným gestem urovnal klopy kabátce a levý koutek úst mu lehce zacukal.
„Jistě, mamá, budu se snažit být slušnou a počestnou dcerkou.“ Patty vykouzlila pokřivené pukrle a oba dva upíři se pobaveně pousmáli.
Hned jak odešli, vrhla se Pat ke dveřím a otočila velkým mosazným klíčem ve starožitném zámku. Jenže to jí na klidu nedodalo. Cítila se stísněně, a i když si snažila vsugerovat, že je zde v bezpečí, mozek jí napovídal, že ani ocelové dveře by nezastavily umíněného upíra.
Aby zahnala zlé myšlenky na svůj bolestný a krvavý konec v chladném a smrtícím obětí některého ze zdejších obyvatel, ještě chvíli probírala stojan se šaty a snažila se v představách vrátit do dávných dob, kdy tyto róby platily za výdobytek módy.
Odhrnula těžký závěs a pootevřela okno. Teplý, hutný a vlhký letní vzduch se navalil do pokoje a jí najednou připadalo, že se v tom uzavřeném prostoru zadusí. Musí pryč.
Aniž by přemýšlela o následcích svého neuváženého činu, odemkla a otevřela dveře. Opatrně vykoukla zpoza veřejí. Chodba byla temná a liduprázdná. Nikde ani náznak lidské, či upíří přítomnosti.
Neslyšně zavřela a pomalu se vydala dál po huňatém vlněném krvavě rudém běhounu. Bosé nohy nevydávaly při chůzi žádný hluk a tak jaksi bez povšimnutí proplouvala hrůzu nahánějící temnotou rozlehlého sídla.
Každý výklenek míjela se zatajeným dechem a při změně směru se vždy chvilku schovávala za rohem, aby zjistila, jestli proti ní někdo nejde. Musela uznat, že dům byl velice dobře udržovaný, čerstvě po renovaci, ještě vonící novým nátěrem. Po cestě míjela mramorové sochy antických božstev a těžce erotických výjevů ve složitých a do detailů propracovaných sousoších.
Hlavou jí prolétlo, kdeže se ta slavnost koná, když po celém patře není slyšet sebemenší hluk. Minula rozlehlé mramorové schodiště a zády přitisknutá ke zdi se vydala obhlídnout opačné křídlo.
„Tak odtud bych zmizela a ani by si nikdo nevšiml.“ Zašeptala si sama pro sebe a očima spočinula na soše nahé dívky, jež v náručí drží malé jehně.
Ostrá bolest jí projela pravým spánkem, a pak se jí v hlavě svět roztříštil na milion malinkatých kousíčků. Zalapala po dechu a rukama instinktivně zapátrala po opěrném bodu, když jí nohy pod návalem ochromení vypověděly službu. Vzdáleně cítila, jak se její tělo zcela neelegantně sesulo na podlahu a jak jí z hrany čelisti na koberec odkapává kapka po kapce chladnoucí krev.
„A je to tu.“ Prolétlo jí hlavou, přesně v tu chvíli, kdy se jí zúžený obzor ponořil do neproniknutelné tmy.