Moonlight shadow

Dobře známou vůni slaniny a smažených vajíček ucítila až v koupelně. Byla pravda, že rychlou sprchu si vědomě protáhla, snad i proto, aby nemusela hned čelit realitě a jejím následkům. Nevěděla, jak to všechno zvládne, ani jestli to, co udělala, bylo tou nejmoudřejší volbou. Věděla jediné, tenhle muž – upír byl tím nejlepším, co ji za hodně dlouho dobu potkalo, a pokud ji nebudou k ničemu nutit, snad by se s touhle trochu matoucí situací mohla nějak popasovat.

Vypnula konečně vodu, protože koupelna byla přeplněna horkou párou a sotva bylo vidět ke dveřím. Protřela zrcadlo a zkontrolovala pokožku na krku. Nikde ani náznak kousnutí, utvrzení toho, že se to vše opravdu stalo.

Patty zavrtěla hlavou, omotala si kolem hrudníku velikou huňatou bílou osušku a se zatajeným dechem se vydala do kuchyně.

Gerome seděl nahý u stolu a na vidličku si nabíral malá sousta vajíček, netrpělivě čekajíc, až se k němu konečně připojí. Hned jak vycítil, že vplula do kuchyňky, pozvedl hlavu a usmál se na ni.

„Co je?“ Posadila se naproti němu a hluboce vsála nádhernou vůni čerstvého jídla.

„Jen jsem si myslel, že se mi v té sprše hodláš naprosto rozpustit.“ Nezvedl hlavu a jen zamyšleně honil kousíček zdrclého bílku po talíři.

„Potřebovala jsem být chviličku sama.“ Přiznala po pravdě a s chutí se pustila do jídla. Musela uznat, že takhle dobrá vajíčka snad ještě nikdy nejedla.

„Takže co budeme dělat? Ven na procházku asi nemůžeme.“ Nabrala si plnou vidličku a s chutí si ji vložila do úst.

„No, pokud chceš mít z milence škvarek.“ Pokýval hlavou a přehodil si vlasy na záda, aby se mu lépe jedlo.

„Neměl bys zavolat Leonovi?“ Zeptala se Patty tiše.

„Volal jsem mu hned potom, co jsem dodělal snídani. Pozval jsem ho na večeři, přijde hned po setmění a vyzvedne tě.“

Patty se zamračila, na té větě bylo něco špatně.

„Jak to myslíš, že vyzvedne mě, nemyslel si nás?“

Tajemně se uculil a pak se jí upřeně zadíval do očí. „Chce jen svůj podíl tvé přízně, Patty. Prostě mi řekl, že by tě chtěl poznat líp. I když to pro tebe bude jistě velmi těžké, je nutné váš vztah založit na vzájemných sympatiích a ty nevzniknou, pokud ho k sobě nepustíš blíž.“

„No to teda bude rande. Ještě před pár hodinami se mi chtěl vrhnout po krku a rozsápat mě a teď bude cukrovat a balit mě?“

„Jen jak ty budeš chtít, nezapomeň.“ Připomněl jí, že má možnost volby.

„Dobře, tak s ním tedy půjdu.“ Pokrčila rameny. „Jen doufám, že jestli mě nakonec přeci jen zakousne, tak mě alespoň pomstíš.“

Gerome vyprsknul smíchy a Patty nezbylo, než pozorovat jeho andělskou tvář, která získala náznakem veselí přímo nadpozemskou krásu. Jeho pokožka jako by zářila. Jediné podobenství, co ji napadlo, bylo přirovnat tu zář k odleskům právě napadlého sněhu, když na něj posvítí polední slunce.

„Co se děje?“ Zeptal se s náznakem veselých jiskřiček v očích.

„Jen pořád čekám, kdy se probudím.“ Zavrtěla hlavou a pustila se znovu do jídla.

Odpoledne uběhlo neskutečně rychle. Gerome něžně držel Patty v náručí, zatímco ona listovala starým albem s fotkami jejích rodičů, příbuzných a přátel.

Když se dostali k novějším fotkám, na nichž se s Patty začal objevovat neznámý mladý muž, Gerome se nevědomě napjal, tělo připravené chránit svoji partnerku před neznámým nebezpečím.

„To je on?“ Zeptal se nakonec, když už dlouhou dobu civěla na jediný obrázek. Fotka dvou mladých, zjevně zamilovaných lidí. Patty byla mnohem mladší, s ještě delšími rozevlátými vlasy a zády se opírala o muže, jenž ji majetnicky objímal.

Gerome se přistihl při temném zavrčení, jež jí mělo připomenout, že teď, když je s ní on, nikdo jiný jí už neublíží.

„Jo, to je Jamie. Má první láska.“ Ušklíbnula se nad sílou smutku, který pocítila.

„První?“ Optal se zmateně. „Úplně první?“ Tváří mu přeběhlo pobouření nad tím, že i když mu Patty dala svou nevinnost, ten bastard ji zranil a opustil.

„Na tom už teď nezáleží.“ Nenechala se vyvést z míry a jedním rychlým pohybem zavřela desky alba.

Ode dveří se ozvalo váhavé zaklepání. Patty se vymanila z Geromovy teplé náruče a s ještě smutným výrazem otevřela.

Na chodbě se o stěnu opíral Leon. Vypadal dokonale jako vždycky. Na sobě měl dobře padnoucí tmavě šedý hedvábný oblek a místo košile černé upnuté tričko. Vlasy měl stažené do kratičkého ohonu černou koženou šňůrkou, na bradě mu rašilo jednodenní strniště a jeho ledově modré oči přímo plály.

„Ještě nejsi připravená?“ Pozvedl vyzývavě jedno obočí, a aniž by čekal na vyzvání, ladně se propletl kolem ní a vstoupil do jejího bytu.

„Jako doma.“ Zavrčela Patty do jeho zad a zabouchla vstupní dveře. V obýváku se rozezněly tlumené hlasy tichého hovoru.

Leon se usadil v křesle, ale hned jak Patty vstoupila, vyšvihl se na nohy a vztáhl k ní svou ruku. Patty se přes rameno otočila k Geromovi, který jen vědoucně přitakal.

Pokrčila rameny a vložila svou ruku do té jeho ledové. Leon si ji jemně přitáhl blíž a pak ji pomalu objal svými pažemi. Bylo to vcelku nevinné, než se podívala do jeho očí a zamrazilo ji v zátylku. Ten muž měl víc sex-apelu, než celé fotbalové družstvo. Patty se zastavilo srdce, když se sklonil k ní a skoro neznatelně jí přejel svými rty po jejích. Zmateně zalapala po dechu, a pak ho odstrčila.

Leon jí nebránil, ale jeho výraz naprosto přesně vypovídal o tom, že ví, jak na ní zapůsobil.

„No, asi se půjdu obléct.“ Otočila se na podpatku a zaplula do ložnice, pevně za sebou zavírajíc posuvné dveře.

O oblečení jako takovém moc nepřemýšlela. Prostě vytáhnula ze skříně své jediné koktejlky v šedočerné barvě. Byly to šaty bez rukávů a úzká sukně končila těsně pod koleny. Černé páskové lodičky dodaly jejím nohám alespoň trochu šmrnc a stříbrný průhledný šál volně přehozený přes ramena zase zakryl přebytečné množství odhalené kůže. Vlasy ledabyle zamotala do střapatého drdolu a ten si připnula na temeno velkou stříbrnou sponou. S make-upem se mnoho nezdržovala, zakrýt vybarvující se podlitinu bylo stejně nemožné, takže ji jen zlehka přejela korektorem, aby její tvář nesvítila už na dálku.

Po necelé půlhodině nebylo co řešit. Co se dalo udělat, udělala, nyní jen přežít hodnocení dvou andělů, čekajících na ni v jejím obýváku. Zhluboka se nadechla a vyplula z úkrytu své ložnice.

Leon ji jen mlčky sjel pohledem a obdivně se poklonil. Gerome místo toho vstal, políbil ji něžně na spánek a zašeptal jí do vlasů, jak moc krásně vypadá.

„Asi jako oběť domácího násilí.“ Usmála se na něho.

„Takže půjdeš domů?“ Zeptal se Leon a Gerome jen přitakal.

„Kdybyste potřebovali smírčího soudce, budu čekat na telefonu.“ Ucedil pobaveně, než odešel.

Patty poskočilo srdce napětím, když se za ním zacvakly dveře.

„Tak kam mě zveš?“ Pohodila rukama a pak si nervózně urovnala kraje šály.

„Do jedné známé putyky. Máme tam něco jako volňáska.“ Usmál se a pokynul směrem ke dveřím, nechávajíc ji jít zdvořile jako první.

Taxi chytili kupodivu hned, jak Leon zvedl paži. Ani nevnímala, jakým směrem jedou, protože veškerá její pozornost se obracela k hříšně krásnému upírovi, sedícímu jí po boku. Pohodlně se usadil, hodil si nohu přes nohu a ruku ve stylu „vůbec nic se neděje“ přehodil přes opěradlo, čímž se jemně dotýkal jejího odhaleného krku.

Když se Patty nervózně zavrtěla, jen se sebevědomě usmál.

Auto zpomalilo a zastavilo před velikým domem vystavěným v okázale honosném stylu.  Pikolík otevřel dveře a pomohl Patty vystoupit. Než se stačila rozkoukat, Leonova paže se elegantně podsunula pod její loket, aby ji dovedl k ohromným proskleným dveřím.

Patty tuhle restauraci velmi dobře znala, asi jako každý ve městě. Jedna z nejluxusnějších a nejdražších. Pokud jste neměli potřebné konexe, na rezervaci jste mohli čekat měsíce.

Leon ji jemně pobídl, ale ona zazmatkovala.

„Co se děje?“ Nechápavě se k ní naklonil.

„Nejsem vhodně oblečená.“ Nervózně si znovu uhladila šál.

„Kdo to povídal?“ Leonův úsměv byl naprosto odzbrojující.

„Tomuhle ty říkáš putyka?“ Zašeptala zmateně.

„Taverna, pokud chceš.“

„Je to nejlepší restaurace ve městě, Leone.“ Zatahala ho za rukáv a cítila se v tu chvíli jako malá holka.

„Pro tebe jen to nejlepší.“ Dvorně se uklonil a políbil ji na hřbet ruky.

Patty podezíravě přimhouřila oči. „Kdy přesně ses rozhodl, že změníš svůj plán na mou likvidaci za snahu a svádění?“

Leon propukl v hluboký upřímný smích. „Bože, začínám chápat, co ho na tobě tolik uchvátilo.“

Patty na protest zaryla paty do země. „Co to bylo?“

„Jsi jako závan čerstvého vzduchu, Patty. Jako když někdo otevře okno dokořán a nechá vyvanout staletý puch hniloby a staroby.“

„To je přirovnání k vašemu vztahu? Pach hniloby a staroby?“

Leon se opět vřele zasmál. „Och dívko, jak málo toho víš o životě.“

Patty se vykroutila z jeho sevření a naštvaně dala ruce v bok. „Myslíš, že nevím nic o životě? Co o něm víš ty, že ti to dává právo se mnou takhle mluvit.“

Leon pozvedl zasněně oči k obloze a dlouze se zahleděl na hvězdy. Díky městskému smogu byly vidět jen velmi málo.

„Budu ti o tom vyprávět, jestli chceš, ale až po večeři.“ Když se k ní sklonil, jeho oči žhnuly stejně jako dvě hvězdy, tam na temné obloze.

Patty nepřekvapilo, že je uvedli bez slova ke stolu, i když bar byl plný nedočkavců, čekajících na volné místo.

Interiér byl celý laděný do bílé a zlaté. Podlaha byla z bílého mramoru, stěny zdobené italskou omítkou se zlatým žilkováním. Ze stropu visely mohutné zlaté lustry blyštící se pravým křišťálem. Veškeré zařízení pak bylo ve stylu Ludvíka XIV. a ani by se nedivila, kdyby bylo originální. Všechen personál jakoby jen proplouval mezi jednotlivými stoly.

Zaměstnanci měli uniformovaný vzhled a na tváři naprosto stejný připitoměle spokojený úsměv.

Patty zbystřila, když se jeden z číšníků uklonil a zdvořilým, tichým hlasem pronášel dnešní menu.

Společnost byla tichá a kultivovaná. Na vyvýšeném stupínku v rohu stálo rozložité bílé křídlo, na nějž vyluzoval zvuky vážné hudby zavalitý virtuóz.

Leon se ani nesnažil Patty na cokoliv ptát a sám objednal.

„To je chyba v Matrixu, nebo jsou tu všichni zkouření?“ Nahnula se nenápadně přes stůl.

Leon se tiše zasmál. „Mají tu to nejlepší jídlo.“

„Pochybuji, že vůbec něco sním, smí se to tu vůbec?“

Nevěřícně zavrtěl hlavou. „Věř mi, že za tu sumu bys měla alespoň ochutnat.“

Patty podezíravě přejela pohledem po přepychovém zařízení a bohatých snobech, co tu seděli.

„A do háje.“ Její oči ulpěly na úhledném mladém páru naprosto dokonalých mladých lidí. On byl vzorovým příkladem úspěšného obchodníka, ona vypadala jako modelka, nebo začínající herečka.

„Co se děje?“ Nahnul se přes stůl k ní a ochranitelským gestem sevřel její ruku ve své.

Patty chvíli mlčky hledala slova, pak zhluboka vzdychla a obrátila svůj pohled k Leonovi.

„Můj ex a jeho dokonalá ženuška. Pořád to bolí. Sakra, proč to pořád tolik bolí.“ Patty mrkala jako o závod, aby zahnala příval slz, který jí mlžil pohled.

Leon se opatrně ohlédl a přejel kritickým pohledem mladíka, jehož vkus co se týče oblečení, by byl dobrý zhruba před deseti lety a vychrtlou kostnatou osobu, která díky ztrátě veškerých ženských křivek, vypadala jako podvyživená dvanáctiletá holčička.

„No, musím zaplesat nad jeho úžasným vkusem, Pat.“ Odfrknul si s odporem a upřel své ledově modré oči opět na její smutnou tvář.

„Další, kterého pobláznila?“ Patty vzala jeho ironické prohlášení naprosto vážně a cítila se ještě hůř.

„Neblázni, Patty, o tuhle holku bych si neopřel ani kolo, vypadá, jako kdyby trpěla velmi vážnou, snad i smrtelnou chorobou.“ Leon povytáhl pobaveně koutek úst a významně upil ze své sklenky s vodou.

Patty nervózně chumlala lněný ubrousek, který ji ležel v klíně, a kousala si spodní ret.

Leon se sehnul a nadlidskou rychlostí naklapal na svém mobilu kratičkou zprávu. Poté telefon zapnul do tichého režimu a položil ho na stůl.

„Chceš se té rádoby krásce pomstít?“ Vydechl tiše a zkoumal Pattyin výraz.

„Nesmíš jí ublížit, je těhotná. Čeká dítě, a to maličké nemůže za to, jak se zachovali jeho rodiče.“

Leon nepatrně pozvedl nos a nasadil výraz naprostého soustředění. „Musím tě zklamat, drahá, ale tahle dívka není v očekávání a podle mě toho její tělo ani není schopno.“

Patty vykulila oči. „Možná potratila, mnoho mých kamarádek skončilo stejně. Počít v dnešní době dítě, není vůbec nic lehkého.“

U stolu se objevil číšník a nalil do sklenek červené víno, jehož konzistence byla skoro medová.

„Vaše oblíbené, pane.“ S hlubokou poklonou se poroučel.

„Hmm, s tvým svolením něco zkusím.“ Pozvedl baňatý křišťál a zhluboka se napil temně rudé kapaliny.

„Já nevím, nelíbí se mi to.“ Patty následovala opatrně jeho příkladu.

„Nikomu fyzicky neublížím, slibuji.“ Přejel si dráždivě rty špičkou jazyka a zaměřil se pohledem na kostnatou dívku sedící na opačné straně místnosti.

„Slibuješ?“ Patty dopila sklenku ve snaze, alespoň trošičku se uklidnit.

„Přísahám ti.“ Velkolepým gestem si protáhnul krční svaly, a pak se s jemně hranou úklonou a vyzývavým úsměvem odporoučel.

Proplouval nenuceně mezi stoly a z jeho ladného těla, s každým sebemenším pohybem, čpěla sexuální energie, která se postupně šířila přes celý sál.

Patty to poznala podle zasněných pohledů a zrudlých tváří, které se k němu postupně zvedaly. Skelné pohledy naznačovaly, že to má co dočinění s jeho upírským kouzlem, spíše, nežli s jeho osobností, jako takovou.

Leon šel pomalu a každému sebemenšímu zavlnění boků, či letmému pohledu, dával význam pozvánky k chlípným hrátkám.

Dívky, ženy, dokonce i starší dámy v letech, vzdychaly a ohlíželi se po něm. I Patty si musela přiznat, že vůči němu zaplála poněkud umělým chtíčem a vášní, kterou ještě nikdy k nikomu nepocítila. Možná díky vztahu s Geromem mohla jasně oddělit veškeré kouzlo, které jí bylo násilím implantováno do hlavy, stejně tak jako desítkám žen okolo ní.

Leon pohledem sklouznul k nezdravě štíhlé dívce, a jakoby na neviditelných nitích, ji vytáhl do stoje. Následovala ho slepě, i naproti tichým protestům jejího partnera.

Leon velkolepě opustil místnost, proklouzl uličkou vedoucím k toaletám. V závěsu za ním se nesla vyhublá kráska na extrémně vysokých štěklech. Patty přemýšlela, jestli by vůbec takové boty dokázala nosit. Jehlové podpatky vysoké jako Empire State Building byly vskutku nebezpečnou zbraní.

Jak se feromonové kouzlo vzdalovalo, cítila Patty ohromnou úlevu. Stejně tak dámy v sále se s úsměvem vrátily pohledem ke svým protějškům a jen roztoužené ošívání přítomných potvrzovalo, že se tu stalo něco mystického.

Patty chvíli slepě civěla před sebe na stůl a hádala se sama se sebou. Pokud by tu s ní byl Gerome, neměla by strach, že provede nějakou nepředloženost, jenže co se týkalo druhého upíra, tím si tolik jistá nebyla. Vnitřnostmi se jí plížil strašidelný chlad. Představovala si krvavé běsnění a noblesní stěny záchodů potřísněné obrovskými šplíchanci rudé husté tekutiny.

„Sakra práce.“ Zabědovala tiše a opatrně složila lněný ubrousek vedle talíře. Odsunula se od stolu a vydala se zachránit tu anorektickou mrchu, která jí přebrala snoubence.

Nenápadně, jako myška se propletla sálem a zabočila do dlouhé, spoře osvětlené uličky, vedoucí k toaletám. Dámy měly samostatné kabinky na jedné, pánové na druhé straně. Opatrně otevřela dveře do honosné dámské umývárny a s úlevou zjistila, že je tu sama. Obrovská broušená zrcadla pokrývala celou protější stěnu, u níž byla postavena zlacená polstrovaná křesílka. Obdobná byla i u dvou malých toaletek s jasným osvětlením. Nad umyvadly pak byla světla mírná a teplá, jakoby v zlatých lampičkách plápolaly jen svíce.

Ztišila dech a snažila se, aby zklidnila i burácení svého vyděšeného srdce. Krev jí divoce tepala ve spáncích a zběsile narážela do stěn, strachy rozšířených tepen. Patty pokročila do další stejně honosně zařízené místnůstky, ze které vedlo patero dveří do plně oddělených kabinek.

Snažila se zachytit jakýkoliv zvuk, který by napovídal, že se za masivními dveřmi, děje něco zlého, ale nezaslechla nic.

„Haló.“ Vypískla tiše a hlas jí přeskočil. Cítila se trapně a zároveň na smrt vyděšeně.

Prošla kolem všech dveří a zastavila se před posledními. Nezdálo se jí, že by tu někdo byl a na pánské rozhodně jít nehodlá. To ať si Leon klidně povečeří její sokyni, kašle na to.

Zhluboka se nadechla a právě ve chvíli, kdy se chtěla vrátit ke stolu a posléze se tvářit, jakože nic, otevřely se pomalu dveře, které jí byly nejblíže.

Patty udělala zvědavě tři malé krůčky blíž a ztuhla pod tíhou toho nadmíru erotického pohledu. Leon seděl spolu s tou dívkou na malém sofa, které bylo postaveno podél zdi. Toaleta byla až vzadu a ještě kryta starým vyřezávaným paravánem. Tak ta místnůstka jevila spíše dojem malého salonku, nežli toalety. Nechyběl zde starožitný odkládací stolek a na něm mohutná váza s ohromnou kyticí růží a orchidejí.

Leon po ní sekl rychlým pohledem a poté si dívku jemně přitáhl k sobě. Patty zalapala po dechu, když Leonův dlouhý růžový jazyk škádlivě přejížděl po dívčině hrdle.

Pak se tvrdě zakousl do jejího krku a hladově nasával to, co pro něho bylo životně důležité. Nevěnoval však pozornost své oběti, nýbrž oči upřeně upíral na Patty.

Nemohla si pomoci a musela fascinovaně přihlížet jeho počínání. Dívka v jeho náručí vzrušeně vzdychala, až vyvrcholila s jedním hlasitým a mohutným zasténáním. Zhroutila se mu do náručí, ale on ji stále svíral za ramena a dopřával si své tekuté potravy.

Neochotně se od ní odtrhnul a pak slízl pár posledních kapek, které jí stékaly po kůži. Jedním rychlým kmitnutím jazyka pak uzavřel dvě malé kulaté ranky, a pak se zadíval své plně uspokojené oběti do očí. Cosi tiše zašeptal a dívka jen přikývla, pohled stále zamžený, prázdný a vzdálený.

Leon vstal a vysekl Patty hlubokou poklonu, poté si narovnal oblečení a jazykem přejel svá ústa, aby slízl stopy krmení. Jeho pohled přímo plál, jelikož když ukojil jeden z hladů, vyvolal tím plně hlad druhý. Patty přímo cítila jeho touhu po spojení. Vysílal k ní vlny tak silné, že musela zatnout ruce v pěst, aby se dokázala ovládat.

Beze slova za sebou zabouchnul dveře od kabinky, nechávajíc dívku svému vlastnímu osudu a přikročil k Patty, tlačíc ji svým tělem ke stěně.

Couvala tak dlouho, dokud za zády neucítila chlad mramorového obložení.

„Leone?“ Zašeptala vystrašeně, ale v místnosti to vyznělo, jakoby jeho jméno zakřičela.

„Ššš.“ Přitlačil jí s úsměvem ukazováček na rty, a pak se k ní pomalu sehnul a políbil ji na hranu čelisti.

Patty se zachvěla a zvedla ruce, aby ho od sebe udržela dál. Položila mu je na ramena a snažila se ho mírným tlakem odstrčit.

Jediné, čeho tím docílila, bylo, že se k ní přimkl ještě blíž, tisknouc jí svou tepající touhu do jejího měkkého a hebkého podbřišku.

„Ne, ne, počkej.“ Vystrašeně ucukla před jeho polibkem a vykroutila se z jeho sevření. Ani se neohlédla, když prchala dlouhou chodbou zpět k jejich stolu.