Moonlight shadow

„Fajn, tak to spolu skončíme. Pokud to tak cítíš a chceš to, stačí říct. Já jen říkám, že pro mne je to zcela nepředstavitelné. Nemohu akceptovat skutečnost, že bych tě už neviděl, že bych tě už nepolíbil, nesevřel v náručí.“

A měl ji. Proč se jen nedokázala naštvat a vymést ho ze svého života stejně jako toho prevíta před ním? Proč jen cítila tak silné pouto, že pouhé pomyšlení na odloučení bolelo?

„Já jen nevím, jestli to zvládnu.“ Přiznala neochotně jeho vítězství.

„Krok po kroku, Patty. Ty si určíš pravidla hry.“ Leon nasadil neutrální masku, ve snaze nezhoršit už tak zlou situaci.

„Stane se jen to, co ty sama budeš chtít a jen kdy to budeš chtít. Jen mi slib, že si to promyslíš, že zvážíš možnosti.“

Patty  se párkrát zhluboka nadechla a pak si pozorně prohlédla oba dva anděly sedící v jejím obýváku. Každá druhá by radostně zaplesala, že může mít dva muže najednou, že si může užívat dvojnásob, ale…ona se cítila zrazená.

„Leo, nech nás, prosím. Vrátím se domů před svítáním, slibuji.“ Gerome vstal a otočil se nejdříve ke svému příteli s tichou prosbou a pak poklekl na kolena před Patty.

Leon ladně vstal a lehce se uklonil coby pozdrav na rozloučenou. „Nechám vás dva o samotě, máte si o čem povídat.“

Patty jen slyšela, jak se za ním zacvakly dveře a pak se otočila na upíra, klečícího před ní. Až nyní si všimla, že si doma oblékl košili, jednu z těch krásně šitých, bílých, hedvábných, kterých má v šatně nepočítaně. Tak nějak se až doteď nedokázala soustředit na nic jiného, než na bláznivou výměnu názorů, která se tu odehrávala.

„No?“ Optal se tiše.

„Co, no?“ Posmrkla a znovu si otřela tváře.

„Asi už nemůžeme pokračovat tam, kde jsme přestali?“

Patty zalapala po dechu. „Asi bys měl odejít, Gerome. Chci být teď sama.“

„Nenechám tě tady samotnou, ne po tom, co ses dozvěděla. Strachy o tebe bych zešílel než by zapadlo slunce a já tě mohl znovu zkontrolovat.“

„Proč? Co? Myslíš, že si něco udělám? Že se pokusím o sebevraždu? Proboha, za koho mě máš? Vždyť jsem jenom naprosto na dně. Další muž mého života zadupal mé city do prachu a musím říct, že tys to dotáhl ještě dál, nežli můj ex. On si domů alespoň přivedl ženu, ale ty se vytasíš se svým nejlepším přítelem, sakra. Proč já?“

Ramena jí zacukala hlubokými vzlyky a pak se na něho vrhla. Věděl, že to přijde a chápal, že si potřebuje ulevit. Na něžné řeči a omluvy to nebylo. Potřebovala se vybít, drsně a po svém mu vrátit okamžiky hrůzy z příchodu Leona a pocit marnosti a zloby z toho, co se o nich dozvěděla. Bral od ní vše, byl připraven na vše, jen když si uleví.

Vyletěla ze sedu jako divoká kočka a vrhnula se na něho tak zuřivě a nespoutaně, až ho srazila na zem. Ležel na zádech a ona se mu usadila kolem pasu. Drobnými pěstmi ho bila do hrudi a plakala u toho tak usedavě, až se mu chtělo plakat s ní. Její směšné rány ani necítil, víc ho bolelo pomyšlení, že za její výbuch může on.

Netrvalo dlouho a nemohla popadnout dech. Zhroutila se na něho a on ji beze slova přivinul k sobě. Hladil ji po ramenou a po zádech, shrnoval její dlouhé hebké vlasy na stranu a stíral jí palci slzy, které se mu vpíjely do košile a nepříjemně studily.

„Moc mě to mrzí, holčičko moje. Kdybych to mohl vrátit zpátky, udělal bych to. Připadám si jako ten největší lump, chci pro tebe jen dobro a pořád tě jen děsím, nebo ti ubližuji. Asi bych měl opravdu radši zmizet z tvého života a nechat tě, aby sis našla normálního chlapa.“

„Proč to nejde? Proč tě nemůžu vyhodit a zapomenout?“ Nadzdvihla hlavu a její dlouhé vlasy se kolem ní rozprostřely, jako nádherný medově žlutý závoj.

„Ze stejného důvodu, proč nemohu odejít já, Patty. Prostě to má takhle být.“

„Jsem unavená.“ Položila mu čelo na hrudník a chtě nechtě nahlas zívnula.

„To se ani nedivím.“ Políbil ji zlehka do vlasů. „Smím tedy zůstat u tebe?“

„Do svítání?“ Ujistila se tiše.

„Ano, do svítání.“

„A když nebudu chtít, abys odešel?“ Zamumlala napůl spící.

„Pak zůstanu i přes den.“

„A Leo?“

„Zavolám mu.“ Posunul si ji výš a pak se posadil. Vstát s ní v náručí bylo poněkud krkolomné, ale nakonec se postavil a chytil balanc. Přešel do ložnice a uložil ji do postele.

„Já,“ chystala se napůl spící ještě něco říct, ale on jí jen něžně přiložil prst ke rtům a pomalu zavrtěl hlavou.

„Jen spinkej, lásko. Zítra je taky den. Všechno budeme řešit, až si odpočineš.“

Kupodivu už nemohla odporovat. Výbuch zloby a totální frustrace ji unavil natolik, že sotva udržela oči otevřené. Hlava ji bolela od hysterického pláče a také oči pálily, opuchlé od prolitých slz.

Jen nejasně si ještě uvědomila, že se postel pod jeho tělem zhoupla a on se přitiskl k jejím zádům, stahujíc si ji do své náruče. Pokud by nebyla tolik ospalá, možná by protestovala, ale takhle se jen vděčně zavrtěla a užívala si živočišného tepla, které ji obklopovalo a ujišťovalo ji, že není sama.

Ten sen byl jen logickým pokračováním dění, které se odehrálo u ní v bytě. Viděla sama sebe, jak vchází do pokoje a na její posteli leží dva nazí andělé ve vzájemném láskyplném objetí. Gerome se otočil a vztáhl k ní ruku, coby pozvání ke společné hře. Patty chvíli váhala a pak nabízenou ruku přijala. Gerome ji opatrně vtáhl na postel a Leon jí udělal místo, takže když ulehla, byla mezi nimi. Byla nahá stejně tak, jako její milenci. Necítila se špatně, ba naopak. Byly tu hned dvoje ruce, které ji laskaly a dvoje překrásná ústa, která jí věnovala pozornost. Jedna mohutná erekce se jí tlačila do podbřišku a druhý anděl o sobě dával vědět, tlačíc se k jejímu zadečku. Patty zasténala a zavřela oči, rozhodnutá neřešit, čí rty právě líbá, nebo čí tělo prozkoumává svými prsty. Její postel se proměnila v jednu velkou vzdychající a sténající hromadu. Propleteny do sebe se na ní touhou svíjela tři těla, až do té chvíle, kdy jí projela příšerná bolest a ona si ve snu uvědomila, že se Leon krutě a hluboko zakousl do jejího krku a vytrhl kus masa právě v místě, kde se krkavice nejvíce přibližovala povrchu. Patty zakřičela, protože pulzující horký tok její vlastní krve začal vytékat z otevřené rány a jak se snažila posadit a bránit se, krev barvila její tělo do rudé. A stejně jako před tím, tu byly hned dvoje ruce, které ji držely na lůžku a hned dvoje ústa která hltavě srkala rudé potoky její krve. Tohle už nebylo o sexu, ani v nejmenším. Tohle bylo o hladu a ukojení. Chtěla bojovat o svůj holý život, strašně moc chtěla, jenže každým okamžikem se cítila slabší a malátnější. Jak z jejích žil vytékala krev, tak z jejího těla vyprchával život. Celá postel byla zalita ohnivě rudou, oba její andělé se nad ní skláněli a jejich tváře byly tak krásné. Jejich ruce přelétly po jejím chladnoucím trupu, až konečně nalezly jeden druhého. Leon uchopil něžně Geroma do své náruče a líbal ho tak hluboce, že díky všudypřítomné mazlavé krvi, nešlo říct, kde jeden z nich končí a druhý začíná. Jak tam tak ležela a její srdce už jen dobíhalo v pomalém tempu, sledovala dvě nádherná těla, která se oddávala vášni, kterou už ona nikdy nezažije. Patty naposledy vydechla a z koutka jejího oka utekla jedna poslední slza, která se zbarvila v něžně růžovou, ještě než odkápla z hrany její líce a vsákla se do polštáře.

„Ne!“ Vykřikla bolavě a první, co ji napadlo, bylo chytit se za krk a prozkoumat, jestli je celý. Ten sen byl natolik realistický, že snad i věřila, že najde na straně zející a krvácející ránu.

„Copak se děje?“ Gerome se posadil a snažil se ji uklidnit letmým dotykem.

Patty zalapala po dechu a vykřikla ještě silněji. Zírala na muže, rozespale se usmívajícího vedle ní a mozek měl dost co dělat, aby odlišil sen od reality a zabránil jí ztropit scénu.

„To byl jen nějaký zlý sen.“ Odtrhl od ní ruku, jako by se popálil o žhavé železo a podezíravě zkoumal její výraz.

„Jo, asi jo, jen sen.“ Vize z právě prožité hrůzy se jí míhaly před očima a ona pořád dokola přesvědčovala samu sebe, že je v bezpečí. Sakra práce, není. Vedle ní sedí upír.

„Já to nezvládnu.“ Dostala ze sebe nakonec. „Nezvládnu to.“

„Mě? Nezvládneš mě?“ Nepověděl jí tiše.

„Tebe a sebe a Leona. Nezvládnu nás.“ Podívala se mu upřeně do očí a on v jejím pohledu vyčetl vše stravující děs. Strach z ní mohl přímo cítit. Vonělo to hořce, jako připálený chléb.

„Čeho přesně se bojíš, lásko? Co se ti zdálo, že tě to k smrti vyděsilo?“ Snažil se být klidný.

„Ten sen byl o nás.“ Nechtěla mu vyprávět podrobnosti, nechtěla mu říkat, že na začátku se jí to docela líbilo.

„A pak tam byla spousta krve a ta všechna byla má.“

Gerome se zostra nadechl. Vtáhl vzduch zhluboka do plic, až mu zapískalo v nose.

„Z čeho přesně máš strach? Říkala jsi mi, že mě se nebojíš, tak Leon, to on tě tak vyděsil?“

Patty mlčky přikývla. „Jo, jenže tys tam byl taky a pekelně sis to užíval.“

„Hmm.“ Gerome sevřel rty do úzké linky a zamyslel se.

„Chci tě kousnout.“ Vyřkl nakonec naprosto vážně.

„Cože?“ Patty se od něho odsunula, div, že nepřistála na zemi a nevěřícně se na něho dívala.

„Chci, abys věděla, s čím máš to dočinění. Většinou se lidi bojí neznámého a já jen chci, aby ses bát přestala.“

„Ne, to ne, to ti nedovolím, ne po tom, po tom šíleném snu.“ Koktala zběsile.

„Myslíš, že jsem teď nějak mimo? Že se neovládám? Že jsem šílený hlady?“ Nahnul se a rozsvítil malou lampičku na nočním stolku.

Patty vytrvale vrtěla hlavou.

„Nežádal bych tě o to, kdybych se stoprocentně nekontroloval.“ Nastavil lampu tak, že mu osvětlovala tvář.

„Mé oči jsou naprosto normální, nemohl bych ti ublížit ani kdybych chtěl, ne takhle. Prosím, dovol mi to.“

Patty si nervózně protřela oči. Tep měla zrychlený a horkost jí stoupala do tváří.

„A jaké to je?“ Přirozená lidská zvědavost je pořádná potvora.

„Většina žen u toho sténá a není to bolestí.“ Pousmál se, jelikož instinktivně cítil, že se Patty začíná rozehřívat. Voněla hořce, ale to se měnilo a postupně její vůně sládla a těžkla. Vsadil by hlavu na to, že začínala být vzrušená.

„Ale slíbíš mi, že toho necháš, kdyby to bolelo, ano?“ Nervózně se ošila.

„Máš tu růženec?“ V očích se mu zajiskřilo.

„Růženec?“

„Ano, takový ten posvěcený kousek….“

„Vím, co to je.“

„Podržíš ho jednoduše v dlani, a pokud se budeš cítit ohrožená, budeš se moci bránit. Přitiskneš mi ho na tvář a já tě hned pustím.“

„Tak dobře.“ Přimhouřila podezíravě oči a sklouzla z postele. Věděla přesně, kde má hledat. Krabice od bot na dně její šatny. Tam měla všechny věci po babičce. Klekla si nad ni a odsunula víko. Drobný řetízek se blyštil, protože jednoduché dřevěné korálky byly častým používáním vyleštěny do vysokého lesku.

Uchopila ho pevně do dlaně a ukryla ho za zády před Geromovým pohledem.

„Takže kříže fungují?“

„Spíš si myslím, že to má co dočinění s vírou a svatými předměty.“ Pokrčil rameny a vyzývavě poplácal postel u svých pokrčených nohou.

„Půjdu na to pomalu, ano? Zlehka a kdykoliv si řekneš, tak přestanu.“

„A když ne.“ Zatřepala mu před nosem sevřenou pěstí.

„A když ne, tak to bude bolet.“ Usmál se na ni.

Patty si utáhla pásek županu a váhavě se posadila k němu. Vzal ji zlehka za ruku a přiložil si její dlaň k ústům. Ucítila jeho horké rty a pak jako peříčko lehoučký polibek.

„Uvolni se, miláčku, jsi jako struna.“ Naklonil se k ní a zastrčil jí pramen vlasů za ucho. Patty zatím nervózně svírala růženec v dlani, až se jí malý stříbrný křížek bolavě zařezával do masa.

„Odkud?“ Zašeptal jí těsně u ucha a jeho vlahý dech jí ovanul pokožku na šíji.

„Co…co?“ Otočila se na něho.

„Odkud si mám vzít?“ Jeho pobavený úsměv ji trochu rozechvěl.

„To já nevím.“ Vyhrkla přerývaně a hlavou jí vířily poznatky z hloupých filmů, které kdy viděla.

„No, mohu se napít se zápěstí.“ Zašeptal svádivě a opět pozvedl její ruku, aby ji políbil na to místo. Vysunul špičku jazyka a zvlhčil to pulzující místečko na jejím zápěstí.

„Nebo použiji tvůj krk.“ Spustil její paži a políbil ji ze strany na šíji. Patty sebou škubnula, to jak se nehezká vzpomínka z jejího snu znovu přihlásila o pozornost.

„Nebo bych mohl zkusit nějaká míň obvyklá místečka.“ Pomalu jí přejel špičkami prstů po klíční kosti, až trošku více rozhalil župan. „Ňadra, například. Pít a u toho dráždit tvé bradavky.“ Tón jeho hlasu byl škádlivý a Patty ucítila ostrý žár, který prolétl jejím tělem.

„Ne, ne, myslím, že krk, bude lepší.“ Hlas jí vynechával.

Gerome se sám pro sebe uculil.

„Důvěřuj mi, lásko. Neublížím ti.“ Naklonil se nad ni a pomalu jí odhrnul vlasy stranou. Odhalil tak něžnou linii jejího krku.

Začal pomalými a lehkými polibky, které nebyly na kůži takřka cítit. U toho ji něžně hladil po zádech a snažil se, aby se v jeho objetí co nejvíce uvolnila.

Škrábl ji zkusmo svými špičáky, jen aby viděl, jestli to zvládne, ale ona se jen zachvěla a přitiskla se k němu blíž. Chytila ho pevně za ramena, v jedné dlani křečovitě svírajíc svou ochranu.

Jeho ruce ustaly v hlazení a on si ji přidržel blíže u těla, aby jí neublížil, pokud by sebou cuknula. Rty pevně obemkl místečko jeho plánovaného útoku a pak dovolil svým instinktům, aby mu pomohly provést to, co dělal již tolikrát. Jeho špičáky ještě povyrostly, a když brnění v jeho zubech dosáhlo svého vrcholu, prořízl jimi hebkou pokožku na její šíji.

Patty cítila, jak se přisál a radši semkla čelisti, aby nevykřikla v případě, že to zabolí. Malé píchnutí naznačilo jeho vpád a pak krátká trhavá bolest, vysílající do rukou lehké chvění. Chtěla zasténat náznakem nespokojenosti, jenže když poprvé nasál životodárnou tekutinu z jejího hrdla, projela jejím tělem taková vlna blaha, až se jí rozklepaly kolena. S dalším jeho douškem na něho jen bezmocně upadla a on ji něžně položil na postel. Skláněl se nad ní jako temný stín.

Když pak dlaní lehce zavadil o její ňadro, spíše nechtěně, zaklonila hlavu a vykřikla v nezřízeném návalu extáze. Tohle nebylo jako orgasmus, to ne, tohle šlo mnohem dál, mnohem hloub, mnohem výš. Najednou si připadala, jako by se vznášela a byla neuvěřitelně lehká. Sakra, tohle muselo být jako první dávka tvrdé drogy. Nic takového v životě nezažila.

Gerome pevně stiskl její chvějící se tělo, aby nenatrhl ranky na její šíji. Lapala po dechu a momentálně byla asi někde hodně daleko. Pohled měla upřený do stropu a nevidoucí oči doširoka otevřené. Zorničky roztažené, jako dvě velké zející díry. Dal si záležet, aby se jí to líbilo, jen se bál, aby to nepřehnal. Tři loky, víc se neodvážil, olízl malé vpichy, aby se zatáhly a položil se vedle ní, odpočívajíc po nádherném krmení.

„Bože můj.“ Vydechla konečně po chvilce. „Do háje, co to bylo?“

Překulila se na bok a zkoumavě hleděla na upíra, který se uvolněně a líně rozvaloval vedle ní.

„Jen malá ukázka toho, co svedu, když chci.“ Olízl si rty, které se zdály být nepřirozeně plné a vábivé.

„A když nechceš?“ Usmála se.

„Pak to bolí, hodně.“ Usmál se sám pro sebe a pak se jí zahleděl do očí. Už byla zas při sobě, jen nádherné jiskřičky vzrušení, které jí poletovaly tváří, naznačovaly, co se tu odehrálo.

„Ještě se bojíš krmení?“ Založil ruce za hlavu a protáhl nohy.

„Myslím, že ne.“ Broukla tiše a vhodila růženec do šuplíku nočního stolku.

„Jen, je to trochu trapné, ale všechny ženy potom cítí..no.“ Ošila se a chvíli nehybně civěla na své propletené prsty.

„Copak se děje?“ Naklonil se blíž k ní. Samozřejmě velmi dobře věděl, co právě teď cítí. Jelikož si nepohrál s její myslí a nevymazal vzrušení z její krásné hlavičky, pudila ji nyní naléhavá potřeba po tělesném spojení.

„Já,“ vystrčila tvrdohlavě bradu a upřeně se mu zadívala na rty.

„Ano?“ Naklonil hlavu stranou a pak si pomalu provokativně olízl spodní ret.

„Sakra.“ Semkla pevně kolena a objala sama sebe kolem ramen.

„No tak, řekni mi to.“ Přisunul se blíž a pohladil ji po rameni. Patty se zachvěla a zatvářila se, jakoby měla velké bolesti.

Ve skutečnosti se chtěla dostat co nejdál z jeho blízkosti. Ten dotek byl alarmující. Už tak napjatá a přecitlivělá pokožka se zdála ještě více senzitivní a jeho vůně ji dováděla na pokraj šílenství. Semkla kolena ještě trochu víc, jenže ani ostrá bolest nedokázala odehnat neodbytné horké tepání v jejím klíně. Pokrčila ramena a schoulila se, jelikož jemná froté látka županu se lehce třela o její bradavky a připomínala jí tak, že právě odtud se chtěl nakrmit.

„Celá se třeseš.“ Tak jo, právě začínal mít strach. Že by se mu to krmení přeci jen vymknulo kontrole? Že by to s tou dávkou vášně nechtěně přehnal?

„Bolí to.“ Dýchavičně ze sebe dostala a on jen s obavami pozoroval její čelo celé orosené potem.

„Nemělo by tě nic bolet. Měla bys mít teď hezký pocit. Měla bys být vzrušená, nabuzená.“ Klekl si před ni a uchopil její obličej do dlaní.

Jen se dotkl konečky svých prstů její hebké líce, znovu se oklepala s ostrým a bolestným zasténáním.

Donutil ji vzhlédnout a zadíval se jí upřeně do horečnatých očí. Všude po tváři jí vyrašily kapičky potu a její obličej se celý vlhce lesknul. Tváře měla růžové, rty naběhlé, jako by poslední hodinu strávila vášnivým líbáním. Dýchala mělce, rychle a přerývaně.

„Ale ty jsi vzrušená.“ Vydechl jí do tváře a ji ovanul jeho horký dech. Dál už to prostě nešlo, hůř by se necítila, ani kdyby jí do krku násilím nalil půllitr španělských mušek.

Místo odpovědi dostal Gerome jen další hrdelní zasténání. Přimhouřil oči a pomalu se k ní naklonil. Pak jen zlehka a zkusmo přejel rty po těch jejích. Když se narovnal, měla v obličeji těžko popsatelný výraz. Bylo to něco mezi totálním zděšením a chtíčem tak velkým, že ho u žádné ženy ještě neviděl.

„Když se tomu budeš bránit, bude to jen horší. Můžu to smazat, ale pak zapomeneš i na to krmení a budeme zase tam, kde jsme byli před tím.“ Pokrčil rameny a už prostým tónem svého hlasu jí dával najevo, že rozhodnutí je jen a jen na ni.

Patty zlostně zasakrovala a pak konečně pustila svá vlastní ramena. Prsty ji už bolely, od toho jak je zarývala hluboko do masa. Stejně to nepomohlo, akorát jí zítra vyraší překrásné modřiny.