Moonlight shadow
Povídkový web.
Tajemná zahrada – epilog
Epilog
„Miláčku, měli bychom už jít, jak znám Bernarda, je už nervozitou celý bez sebe.“ Smích v jeho hlase se nedal přeslechnout.
Přešel prázdný pokoj a stoupnul si těsně za mne. Mírně jsem zaklonila hlavu a opřela se o něho. Objal mě silnými pažemi a položil dlaně zlehka na mé břicho. To maličké uvnitř poznalo hned jeho hřejivý dotyk a netrpělivě se zamlelo.
Měli jsme zabaleno a loď plující do Nového světa čekala dole v přístavu. Nemohu říct, že budu opouštět Francii s lehkým srdcem, nakonec jsem si ji přece jenom zamilovala.
Po korunovaci našeho nového krále jsme se konečně vydali na jih, kde jsme strávili sedm těch nejšťastnějších a nejklidnějších měsíců. To, že jsem těhotná, jsem zjistila záhy, to když má potřeba nasytit se prudce stoupla a po vzoru lidských žen má rána, tedy večery, zaplnila skoro dvouměsíční nevolnost.
Richard nedal jinak a tak jsme poslali pro pana doktora, když nám potvrdil, co jsme již dávno tušili, strhla se v domě vlna bláznivého nadšení.
Od té doby byl ke mně Richard opatrný, jako bych byla ze skla. Nesměla jsem udělat jedinou namáhavou věc. Četl mi a dokonce zpíval tomu človíčkovi, který rostl uvnitř mě.
Někdy jsem přemýšlela, jestli se všichni tatínkové chovají stejně jako on.
Pořád se nemůžeme dohodnout na jméně. Já chci, aby se chlapeček jmenoval po tatínkovi Richard a holčička po babičce Evelína.
Richard je zásadně proti Evelíně.
O Taranovi jsme od odjezdu z Paříže nepromluvili.
MP3
Návštěvnost
Celá povídka byla naprosto úžasná ! Nebude náhodou pokračování ?
po téhle povídce se mi bude stýskat…ale poslední kapitola me vážně donutila zírat s otevřenou pusou…to co všechno si dokázala do toho textu dostat…nepochopitelný…v těch slovech se skrývalo tolik….patří ti můj obdiv…
Hlavně neplačte, holky moje, už se vám peče další nášup 😀
Nen, moc se těším na ten nášup !!!
Souhlasím s ostatními. Celá tahle povídka byla neskutečná a ani se mi nechce věřit, že už je konec :(. Bude mi vážně hodně chybět .. . No, jsem zvědavá na ten nášup, o kterém píšeš, Nen :-).
Ja břečím a břečím a břečim 😀 ale těšim sena další našup.. :¨)
chtěl jsem komentovat i tu poslední kapitolu, vážně chtěla, ale musela jsem nejdřív přečíst i epilog! tleskám, vážně strašně moc, protože to byla zase úchvatná povídka v tvém podání! a já se strašně těšším i na další, protož vím, že to zase bude stát za to!
Souhlasím s ostaními tato povídka byla prostě úžasná!nemůžu se dočkat toho, co budeš psát dál.
nezbyva mi nez se pridat k ostatnim a vychvalit te az do nebe 🙂 prestoze nekomentuju pravidelne, jsem tvou velkou obdivovatelkou a vernou ctenarkou a hluboce se klanim pred tvym spisovatelskym umenim 🙂 a musim rict, ze mas jedine stesti, ze chystas neco dalsiho, protoze jinak myslim, ze bych si te nasla a neco ti udelala… tve povidky se staly mou posedlosti a ja jsem ti za ne moc a moc vdecna 🙂
uzasnaa—tesim sa na novu poviedku 🙂 viem ze to bude zniet divne ale dieta mala s Richardom alebo Taranom??? 😀
No, to je makačka na bednu, co? S Taranem.
pytala som sa to preto lebo som vela kapitol necitala takze preto som nevedela
V poho, dělám si legraci 😀
take se pripojuji k nazoru ostatnich,,,skvela povidka…vazne by me zajimalo jestli mas v umyslu profesionalne psat, protoze podle me na to kazdopadne mas…uzasne pises a uz se tesim na dalsi tvoje dilo.-)
Krásny koniec…..ale samozrejme aj škoda, že je koniec, pretože to bola skvelá poviedka 🙂 😀
neva 🙂
Myslím, že takovýhle konec jsem nečekala. Sice jsem tušila, že nějaké to mimčo tam příjde, ale myslela jsem si, že se to nějak podaří Em s Richardem. Ale líbil se mi přístup Richarda a celkově tahle povídka byla skvělá a dlouho budu mít zase o čem přemýšlet. A tuším, že pouze jedno přečtení v tomto případě by bylo málo.
Poslednich pár kapitol jsem četla naráz a vůbec jsem se namohla odtrhnout. Je mi docela líto, že už ta povídka zkončila. Byla sice skvělá, s tím souhlasím s ostatními, ale už jsem si tak nějak zvykla na ni čekat 😉
Konec byl vážně skvělý, moc ti děkuji za selou povdku.
Opět si zasadila další skvost do své sbírky nádherných povídek…
*nevěřícně kouká* já to nechápu… taková úleva, opadnutí napětí, uvolnění a zároveň zklamání, že něco tak úžasnýho a krásnýho je u konce… já… jsem prostě strašně ráda, že jsem se dostala k další povídce od tebe a že jsem si správně pamatovala, že Viktor i Lost bylo skvělý a že se to oplatilo číst… a ještě radši jsem, že místo toho abych to četla podruhé, narazila jsem na tenhle skvost, který mě prostě uchvátil a… nemám slov, prostě to bylo upíří (=úchvatné, uhrančivé, úžasné, okouzlující, chvílemi kruté, dokonalé) a… takhle krásný odpoledne jsem už dlouho nezažila a k úplné dokonalosti tomu chybělo snad už jen to, že jsem to nemohla držet v ruce v knižní formě… prostě DĚKUJU DĚKUJU DĚKUJU za fakt nádhernej čtenářskej zážitek, jsem z toho unešená, připadám si jak zfetovaná, možná píšu z cesty, ale asi doufám, že tě to potěší a třeba povzbudí k dalšímu psaní a… a prostě díky
🙂
Božíčku, díky moc, ani nevíš jak mě to potěšilo. Píšu pořád, i když už vzhledem k práci okolo, nejní už tolik čas. Kapitolky přibývají pomalu, protože Maarti nemá teď čas, ale doufám, že se to nejak vyřeší.
Taky doufám 🙂 I když se na tohle oplatí i čekat, vzhledem k tomu, že nemám ráda čekání na nové díly – co všechno už je dopsané a zveřejněné? 🙂 Kniha Erbos ještě není, že? 🙁
Teď jsem totiž začala číst Odlišné světy od Sisi a z hrůzou jsem zjistila, že to možná ještě není hotové 😀 Já pak vždycky umírám strachem, že se nedozvim jak to dopadlo O:-):D
Ale JJ, kniha erebos už je finito.