Moonlight shadow

Sally ze stáje vyvedla mladého hřebečka jménem Texas, ještě nikdy nebyl osedlaný a celkově to bylo velice plaché zvíře, které v sobě skrývalo velký potenciál. Věděla, že tenhle kůň pro ni bude ideální. V ohradě mu stáhla laso z krku. Nechala ho odběhnout. Sledovala jeho pevně stavěné tělo a sama pro sebe se usmála. Milovala svou práci. Několikrát zatočila lasem nad hlavou a nechala ho dopadnout zvířeti na zadek. Hřebeček se hned poplašil a zmateně přeběhl na druhou stranu ohrady, kde ho znovu úmyslně vyprovokovala k dalšímu běhu. Chvilku ho unavovala a pak se postavila doprostřed a čekala. Udělala mu v hlavě pěkný zmatek a hřebeček nevěděl, co dělat. Místo toho, aby si na Sally dával pozor a vyhýbal se jí, vzbudila v něm zvědavost. Pomalými rozvážnými roky se k ní přibližoval, ale ona ho znovu a znovu odháněla od sebe. Čím víc se snažila ho odradit, tím víc se snažil k ní přiblížit. Posadila se na prašnou zem zády ke svému cvičenci. Z lana několika uzlíky vytvořila provizorní uzdu. „Tak poď, poď ke mně,“ šeptala tiše a doufala, že přijde.

Ron mezitím vyčistil boxy svým dvěma svěřencům a vyšel ze stáje, aby jim přinesl čerstvou vodu. Sotva si Sally všimla, už od ní nedokázal odtrhnout oči. Vždy ho bavilo ji pozorovat při práci. Postavil se na okraj ohrady a opřel se o lokty. V tu chvíli chtěl být na místě hřebečka, kterého se snažila zkrotit. Pobaveně sledoval, jak se k ní koník opatrně přibližuje. Sotva se čumákem dotkl jejích zad, napadlo ho, že má vyhráno. Znovu do ní drcnul hlavou. Sally pomalu zvedla ruku a podrbala ho mezi ušima, tohle se koním líbilo. Netrvalo dlouho a podařilo se jí nasadit mu uzdu, to nejtěžší ji teprve čekalo. Sedlo. Opatrně, aby ho nepoplašila, se zvedla a několikrát ho provedla po ohradě. Nechal se sebou docela snadno manipulovat. Párkrát ho poplácala po hřbetě, a když uznala, že je připravený, vyhoupla se na ruce a bříškem dolů se na něho na chvilku položila. To se mu nelíbilo. Hřebeček se vzepjal na zadní a Sall tvrdě dopadla na zem. Vstala a oprášila si kalhoty a košili. V tu chvíli zaregistrovala, že ji Ron sleduje. Náhle pocítila bodavé nutkání dokázat mu, co v sobě má. Přistoupila ke zvířeti a něco mu tiše mumlala, bylo téměř do očí bijící, jak rychle se Tex uklidnil. Znovu a tentokrát úspěšně se mu vyhoupla na hřbet. Povedl se jí další krok. Teď už by to měla být hračka.

Ron beze slova pozoroval Sally, která právě dopínala poslední řemen sedla. Stále něco šeptala. Tex stál téměř v klidu. Sem tam švihnul ocasem, občas znepokojeně zafrkal, ale držel. Sally se podařilo získat si jeho důvěru. Dívka se postavila bokem ke koni a zapřela nohu do třmenu. Zvíře ustoupilo do strany. Takže ho nechala ještě chvilku osedlaného a pravidelnými, uklidňujícími pohyby hladila jeho mohutný krk. O pár minut později se znovu pokusila nasednout. Sotva dopadla do sedla, Texas se splašil. Kvůli Ronově přítomnosti výcvik příliš urychlila, ale věděla, že teď už nesmí povolit. Musela se udržet v sedle, jinak by se už nikdy osedlat nenechal. Pevně se nohama zapřela do třmenů a v rukou křečovitě sevřela opratě. Hřebec se několikrát vzepřel na zadní, v ten okamžik Ronovi zatrnulo. Tex se snažil tu nepříjemnou zátěž ze svých zad shodit, ale Sall byla zkušený předák. Ve vhodnou chvíli nakopla zvíře do slabin a to se ihned rozběhlo dopředu. „Rone, uhni!“ zakřičela vyděšeně, když si uvědomila, jaký nabrali směr. Ten se před koňskými kopyty sklonil na poslední chvíli. Přeskočit metr a půl vysokou ohradu pro rozdivočelého hřebce nebyl problém.  Pak už ho Sally jen pobízela k trysku, musela ho prohnat, aby si uvědomil, že mu od ní žádné nebezpeční nehrozí. Ron sledoval, jak se Sally rychle vzdaluje. Už se na to nemohl dál nečinně dívat, takže se sám rozběhl do stájí, aby naskočil na svého koně a vydal se za nimi. Tušil, kam vedou jejich kroky. Do srubu za říčkou. Bál se, aby si Sall nesrazila vaz.

Během několika minut dojel na místo. Sall se válela v trávě s naprosto spokojeným výrazem a Tex se pásl kousek od ní. „Sally? Jsi v pořádku?“ za jízdy seskočil z koně. „Rone?“ vyvalila nechápavě oči. „Co tu děláš?“ Ron se položil vedle ní do trávy.  „Jsi šílená,“ rozesmál se. „Dnes si zbytečně riskovala.“ „Ale vyplatilo se mi to,“ šibalsky na něho mrkla, „a dvakrát,“ pomyslela si v duchu. „Snad ses o mě nebál?“ tónem svého hlasu se mu vysmívala. „Sally, myslím to vážně,“ starostlivý otcovský výraz na jeho tváři ještě zdůrazňoval jeho slova. Mračil se, ale přesto nedokázal uhnout jejímu propalujícímu pohledu. Světlemodré oči jí plály vzrušením. „Snad se na mě nezlobíš?“ otočila se na bok a špičkami prstů mu laškovně přejela po svalnatém hrudníku. „Sakra, Sally,“ jeho tón se změnil jako mávnutím kouzelného proutku. „Ano Rone?“ to už bylo víc než provokace. Byla to výzva. Horkou dlaň jí položil na kříž a přitáhl ji k sobě.  „Zlobíš mě,“ vydechl tiše. Sall nesouhlasně zavrtěla hlavou, přitom se špičkou svého nosu otírala o ten jeho. Něžně přejel dlaní křivky jejího těla. „Poď ke mně,“ zašeptal a Sall se posadila obkročmo na něj. Prsty mu zajela do vlasů a naklonila se nad něj. Blonďaté vlnky ho lechtaly na odhaleném hrudníku. Vášnivě přitiskla své rty na ty jeho. Vůně sena, kterou z něj cítila, ji přiváděla k šílenství. Obloha se znenadání zabarvila do černa, přišla pravá letní bouře. Ronovi a Sall to nevadilo. Chladivé kapky dešťové vody dopadaly na jejich rozpálená těla. Svíjeli se jako klubko hadů. Sall cítila palčivou bolest od vousů odřených, oteklých rtů, přesto se od Rona nedokázala odrhnout. Mračna rozčísl blesk a nad jejich hlavami se rozduněl hrom. Sall sebou trhla. Oba byli úplně promáčení. „Je ti zima?“ místo odpovědi Sall začaly drkotat zuby. Ron ji zvedl do náruče a odnesl do srubu.

„Sundej si to mokrý a zalez pod deku,“ sám si sundal košili a symbolicky ji vyždímal do dřezu. Tím zmuchlaným kusem hadru otřel zbylé dešťové kapky ze svého těla. Přesunul se k velkému krbu, jenž vévodil celé místnosti a rozdělal oheň. Sally si zabalená do deky sedla na zem před krb, aby se ohřála. Ron se bez jediného zaváhání posadil za ní. Dlaně otíral o její studené paže, příliš to nezabíralo, nakonec si přitáhl její prochladlé tělo na sebe. „Je to lepší?“ zeptal se. Sall se otočila přes rameno: „O moc,“ neunikl mu náznak svůdného úsměvu. Políbil ji na holé rameno. Ruce protáhl pod jejími pažemi, chytil ji za ňadra a přitiskl víc na sebe. „Jestli mě teď nevyhodíš, tak za sebe neručím,“ přitiskl obličej na její vlasy a zhluboka se nadechl. Místo odpovědi se Sall odtáhla a položila se na zem. Měla ho ve své moci, přesně jak chtěla. Odkryla deku a odhalila soupravičku černého krajkového prádla. Ron se položil vedle ní. Znovu se líbali. Sally se od něho nechala hýčkat. Jeho zkušené ruce přesně věděly, kde se jí mají dotýkat. Ron byl v tomhle ohledu umělec. Netrvalo dlouho a Sally se ocitla na okraji prvního orgasmu. Ron jí ho ale tak rychle dopřát nehodlal. Prodlužoval její rozkoš. Putoval svým jazykem po jejím nahém těle u žíval si jejích slastných vzdechů deroucích se z jejího hrdla, ty se s každým dalším polibkem zesilovaly. Sall už to dále nedokázala snášet, vzala iniciativu do vlastních rukou. Třesoucíma se rukama mu stáhla kalhoty ke kolenům a nasedla na něho…

Ještě dlouho trvalo, než se dokázala postavit na pevnou zem. Z toho dokonalého zážitku se jí motala hlava. Kolena se jí podlamovala, nebyl schopná jediného slova. Jen se tiše tiskla do jeho mužné náruče. Vychutnávala si jeho přítomnost. Tenkrát si uvědomila, že nikdy nedokáže jiného muže milovat tak jako jeho, jako Rona Savage.

Zpátky do reality

Jejich tajný milostný vztah pokračoval několik let, lépe řečeno pět let. Dohodli si pravidla, která dodržovali. Vídali se prakticky dva maximálně tři měsíce v roce. Na jaře když se rodila telata a Ron s mladším bratrem Trentem přijížděli na jejich ranč Dvojí předěl jako pomocní honáci, aby je otetovali a vyhnali stáda na letní pastviny a pak se vraceli na podzim. V říjnu se každoročně konal velký dobytčí trh, takže bylo třeba přepočítat, kolik dobytka zůstalo a odchytat kusy určené k prodeji. I v tento čas, kdy bylo na ranči nejvíce práce, si na sebe vždy dokázali udělat dostatek času bez toho, aby si jejich vztahu někdo všiml. Milovali se a byl by z nich dokonalý pár, kdyby Ron nebyl o čtrnáct let starší. Náramně si rozuměli v sexu i ve společných rozmluvách. Nenáviděli se za to, že nemohli být spolu.

A teď… co bude dělat, co si bez něho počne… všechno mělo najednou skončit a ona nevěděla, co s tím. Tušila, že to dřív nebo později přijde, ale nečekala, že by to mohlo být tak těžké. Slzy se jí linuly po tvářích v proudech. Najednou se cítila prázdná, opuštěná. Za čtrnáct dní se měl objevit na ranči a Sally měla tak málo času na to, aby se s tím vyrovnala a mohla se mu zpříma podívat do očí bez toho, aby na sobě nechala znát emoce, bez toho, aby brečela a bez toho, aby ho prosila o věčnou lásku. Čeká ji těžké období….