Metatron seděl na parapetu jednoho ze stylových domků uprostřed Paříže a pozoroval spící dívku. Její zlaté vlasy se volně povalovaly po polštáři. Schoulená do klubíčka k sobě pevně přivinula peřinu. Plakala. Nemusel nahlížet do jejích snů, aby poznal, o čem se jí zdá. Opět snila o muži, kterého milovala od malička. I přes to, že celá historie byla přepsána Serena si ve své paměti zachovala vzpomínky na to, co bylo. Neměla si to pamatovat, ale její mysl pracovala jinak, než u ostatních lidí a ve snu k ní promlouvaly doby dávno minulé. Vždyť i první slovo, které pro probuzení vyslovila, bylo Jeho jméno.
Probudila se v němém výkřiku. Zakryla si dlaněmi obličej a chvíli tiše vzlykala. Měla pocit, jako by na sobě stále cítila jeho krev. Vyběhla do koupelny a pustila vařící sprchu. Nezáleželo jí na tom, že je oblečená do pyžama. Rovnou si vlezla pod proud vody. Kolena jí vypověděla službu a sesunula se na zem. Kapky vody se mísily se slzami. Po půl hodině se uklidnila, naplněná podivnou prázdnotou ze sebe sundala mokré oblečení a zabalila se do županu.
V chodbě jejího bytu se ozvaly tiché kroky. Její spolubydlící probudily Sereniny bolestné vzlyky a šla ji zkontrolovat. „Zase se ti o něm zdálo?“ objala svou kamarádku. „To nic Sero, byl to jen sen, ošklivá noční můra. Poď udělám ti něco k jídlu,“ od té doby, co se ty dvě poprvé setkaly, spojovalo je víc než sesterské pouto. Marry znala celý příběh o tajemném muži, kterého Serena každou noc potkávala ve svých snech, ale nikdy svou přítelkyni neviděla tak zdrcenou.
„Vypij to,“ podala jí šálek kávy. „Seber se holka, dneska je tvůj velký den. Na ten pohovor musíš vypadat dobře.“ Sera mlčky přikývla. Měla dojem jako by se vůbec nevyspala. Unavovaly jí neustálé sny o Razielovi. Po každém probuzení litovala, že není skutečný, protože její láska k němu bránila tomu, aby si našla normálního kluka.
Hodila na sebe nejlepší kostýmek a vyrazila směrem k nemocnici, kde probíhal konkurz do laboratoře. Vždycky byla fascinování lidským tělem a krví, což jí pomáhalo ve studiu. Na lékařské fakultě vystupovala vždy jako premiantka třídy a ani u promoce tomu nebylo jinak.
Seděla na chodbě před kanceláří ředitele Midnighta a čekala, až si ji pozve dovnitř. Dveře se otevřely a vyšel její bývalý spolužák ze školy. „Seš na řadě Sero.“ Popřál jí hodně štěstí a odešel. Dívka nesměle vstoupila do místnosti. V koženém křesle seděl muž s téměř černými vlasy. Víc toho neviděla, protože byl otočen k velkému francouzskému oknu a pozoroval čilý ruch v ulici. „Dnešní svět je jeden velký blázinec,“ pronesl hlubokým melodickým hlasem a Serenino srdce vynechalo jeden úder. Křeslo se otočilo a ona pohlédla do tváře muže svých snů. Sotva se její pohled střetl s jeho azurově zelenýma očima, udělalo se jí nevolno. „Sereno?“ zíral na ní stejně nevěřícně jako ona na něj. Zamotala se jí hlava a kolena vypověděla službu. Skácela se k zemi.
V rohu místnosti stál Met a všechno pozoroval. Jeho božský původ způsobil, že ho obyčejní smrtelníci, jakými teď byli ti dva, neviděli. Spokojeně se usmíval, když Raziel přešel ke své vyvolené, opatrně ji zdvihl do náruče a položil na gauč u zdi. To on byl tím, kdo zařídil, aby se ti dva setkali i po Razielově smrti. V hlouby duše tušil, že na svého drahého Serena nikdy nezapomene a měl pravdu. Díky jeho zásahu se našli a už jim nehrozilo žádné nebezpečí.
Andělova podstata se začala pomalu rozplývat. Nebylo to nepříjemné, protože sledoval, že dívka jeho srdce získala to, co si zasloužila, lásku na celý život. Kvůli zachování rovnováhy se sám obětoval, ale stálo mu to za to. Ti dva mohli být spolu.
Raziel pohladil Serenu po zbledlé tváři. „Konečně jsem tě našel…“ zašeptal.
DOKONALÝ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! NAPROSTO PERFEKTNÍ!!!!!!!!!!!!!!!!! Kdybych mohla, křičela bych štěstím nad tím jak krásně to dopadlo!!!!!
Dekuji dekuji, původně jsem nechtěla happy end, ale nakonec jsem si rekla, ze si to ti dva zaslouží… Všem dekuji ze jste se mnou meli trpelivost a společně jsme došli ke zdárnému konci. Doufam, ze při me budete stát i při mých dalších vytvorech 😉
kraaasna =)…skoda ze uz je koniec =(…inak uzasna kapitola =)…tesim sa ked napises zase nieco ine =)
Tak tohle byl naprosto dechberouci Epilog! Paani! Nemuzu uverit, ze uz se s tak nadhernym dilem loucime, protoze to, jak jsi ho mela promyslene od zacatku az do posledni tecky v tomhle Zaveru (viz Metatron, vazne me hrozne prekvapilo, ze je do toho vseho vlastne ‚zapleteny‘ on a ze jen diky nemu jsou spolu, to byla zapletka nad zapletky 😉 ), me udivuje jeste ted. Tohle dilo je proste skvost a ja uz se moc tesim na neco noveho z tve pisarske ruky ;).
Toto bol dokonalý epilóg. Dlho som nečítala zmysluplnejšie a radosnejšie vyvrcholenie príbehu a pravdou je, že si ho tento príbeh aj zslúžil. Akosi som spokojna, asi ako, keď som si prečítala dobrú knihu a potom sa zo srdca usmievala. Bolo to dobré, moc dobré. teraz to založím do knižnice a poviem si, že Zlomená je vec, čo stála za to.
Chvála, radosť a príjemný pocit. Si skvelá spisovateľka Luna. Ďakujem. Ivana.
asi nejlepsi dil ze vsech z teto povidky 😉
Ježiši!!! To bylo uplně užasný the end a nádherný epilog ..Nádherné píšeš povídky..Tvuj styl psaní je nedocenitelnej a jedinečnej…Líbí se všechny tvoje povídky které si kdy napasala…:)
auuuuuuuuuuuuuu!!!!…srdce se mi opět rozeběhlo a teď tluče jako o život!!!…já Tě miluji!!!!!….domyslela jsi to na jedničku s hvězdičkou….Jsem taaak spokojená!! D Ě K U J I!!
Co jiného napsat, než že děkuji za celý tento krásný příběh? Naprosto skvěle napsaný a jedinečný. Epilog byl opravdu třešnička na dortu. Takže ještě jednou Luno jedno velké díky.:-)
Ez, to já děkuji, za trpělivost a podporu. Diky vsem :-*
WOW! Dneska jsem začala číst tuhle povídku a právě jsem ji dočetla… Nevím, která povídka se mi od tebe líbí víc, protože Zlomená i Rozervané srdce jsou náherné příběhy! Čěkala jsem, co uděláš s tím koncem, konců se totiž dost bojím, některé autorky píší krásné příběhy, ale konce nějak nezvládají k mému potěšení xD No, každopádně s tímhle koncem jsem velice spokojená 🙂 Doufám, že brzy napíšeš další povídku =)
Teda:-)) vím že jsem se dlouho dlouho neozvala ale nejsem teď moc na netu a většinou si dílky jen stáhnu a štu až mimo dosah sítě:-)) takže tleskám jak blázen sem opravdu ráda za happy end:-)
To bylo nádherné!!! Jsem celkem vyřízená, protože jsem byla tak zaujatá, že jsem se ani nešla najíst. Povedlo se ti to:)Ještě, že to dopadlo dobře…
Bože to byla nádhera! Poslední kapitolu jsem oplakala a Prolog taky, ale bylo to dokonalé… Celý příběh a já nemůžu uvěřit že už je konec… Opravdu jsi spisovatelka s velkým S 🙂
Strávila jsem celé odpoledne s touhle jedinečnou povídkou a bylo to úžasné. Už první kapitola mě naprosto pohltila a četla jsem a četla. Nádhera. Jedním slovem nádhera. Dostala jsi mě tím, jak se nakonec proměnil její „otec“. To jsem nečekala. Pořád jsem přemýšlela,co jí mohl udělat, že od něj nakonec odejde, ale tohle mě nenapadlo. Prošla si chuděra fakt pěkným očistcem. Ale ten konec byl naprosto luxusní. Skvělé dílko!
Jako pár dalších tvých „obětí“ jsem si užila krásný den plný překvapení. Nevim co dodat, snad jen Děkuju 🙂 Ten konec byl dobrý, ten epilog je dokonalý. Připadám si jako kdyby mě právě někdo provedl labyrintem plným krásných výjevů a jen čekám, až mi to celé secvakne dohromady. Fakt dobré 🙂