Moonlight shadow

41.Týden před svatbou

Z prohlídky sklepení dnes sešlo, ale musela jsem slíbit, že na ni dojde. Strávila jsem den s mamkou a Jana se ani moc nezlobila když znovu absolvovala se mnou , mamkou , Petrem a tátou tentokrát velkou prohlídku hradu. Teď i s výkladem.
Byla sranda a zároveň nezvyk vidět všechny jak se „tváří“ lidsky. Hrála jsem taky. Zbytek dne utekl a já padala únavou. Vlastně na mě stále nebylo znát, že čekám mimčo. Trochu se mi zvětšilo břicho, ale kdyby nebylo mé neskutečné chuti k jídlu a únavy ani bych o svém těhotenství nevěděla. Vše probíhalo jak má, Rae se mnou jezdil co 14 dní k doktorovy, a tak jediná odchylka byla má nová schopnost. Rae byl teď se mnou každou noc. Leželi jsme v posteli, já přitulená k jeho mužnému tělo.
„Rae?“ vzpomněla jsem si na Janinu otázku.
„Ano. Potřebuješ něco?“ ptal se.
„ Vlastně jsme nikdy nemluvili o tom jak to bude ………jak to bude po svatbě.“
„Co tím myslíš?“
„No třeba pokoj. Já tenhle miluji a nechci z něj.“ řekla jsem rozhodně.
„Jas!“ usmál se na mne. „S Mattem jsme o tom mluvili a pokud nebudeš chtít jinak tak jsme se domluvili , že než se to malinké narodí nebudeme měnit nic. A potom „nám“ přenechají tohle křídlo hradu. Ty svůj pokoj máš, já si ho udělám a malému ho uděláme společně. Tak budeme mít každý své soukromí a když budeš chtít tak budu tady jako doteď.“ Jeho návrh zněl docela rozumě a tak jsem nic nenamítala. Zítra se máme jít podívat za Rolem a Eatonem. Doufám, že se nic neděje. Rol zněl docela naštvaně. Ne na mě,to ho už přešlo, ale tak všeobecně. Ráno mne uvítalo v podobě sladkých polibků od Rae.
„Krásné ráno hvězdičko.“culil se na mne.
„Kolik je?“ popadlo mne neblahé tušení.
„Dost. Jsi jediná kdo ještě spí.“ Ne, to zas uslyším. Jana bude popichovat. Rychle jsem si vzala věci a běžela dolů. Koupelnou jsem proletěla v rekordním čase.
„Ahoj“ zdravila jsem když jsme vešli do jídelny.
„Ahoj Míno! Hele já myslela, že šípkovou Růžu už probudili, ale ty jsi o tom asi neslyšela. Jinak by jsi si na ni nehrála.“ Jakoby jsem si to nemyslela.
„Krásné ráno Jasmín.“ usmívala se na mne máma.
„Ahoj“ kývl Petr. Zasedla jsem ke stolu a pustila se do jídla. Bylo ticho. Divné Jana málokdy mlčela. Zvedla jsem hlavu a zjistila, že na mne nevěřícně zírají tři páry očí.
„Teda říká se, že těhotné jedí za dva, ale Míno ty se cpeš nejmíň za čtyři. Za dva leda tak spíš.“ prolomila ticho Jana.
„To se takhle cpeš už dlouho ?“ ptala se máma.
„Ne asi tak poslední dva měsíce.“ odpověděl za mne Rae.
„Páni“ shrnul vše do jednoho slova Petr. Když jsem dojedla, omluvila jsem nás mamce a vzala Janu. Společně s Raem, Nickym a Julií jsme se vydali na Fenrir.
„Né!! Vy jste se rozhodli a já také!“ byl slyšet křik z malého sálu.
„Robe, neblázni to ona je na špatné straně. Vždyť tě chce jen protože já jí poslal k šípku. Vyhodil jsem ji odsud. Copak to nechápeš! Nejde jí o tebe.“
„To mi neva. Je to nejobletovanější holka na škole a většina kluků by dala nevím co za to aby je chtěla. Klidně budu druhej když ten první nemá zájem.To, že ty a Eat jste se vzhlédli v té Mackinnonově holce je smutný, obzvlášť když se za týden vdává. Ale nebudu to já kdo ostrouhá !!“
„Roberte i tebe váže rodinná čest a ta ti zakazuje být s někým jako je ona.“
„Ale…….. a co Julie?! Nejsou ty dvě náhodou sestry!!“
„Julie si vybrala tu správnou stranu. Proto nesmí domů!“
„ Správnou stranu! A kdo o tom rozhoduje ? To je, ale jedno mé rozhodnutí se neměmí! Chci Marlen a ona mne. Takže s bohem!!“ Hádali se a Rol s Eatonem se snažili vymluvit Robertovi Marlen. Neúspěšně! Uvědomila jsem si, že vše slyšela i Jana. Naštěstí k celé hádce šlo vymyslet spousta uvěřitelných vysvětlení. Otevřeli se dveře a Robert stanul přímo před námi.
„Ale mi o vlku a vlci za dveřmi“ utrousil a hodil po Raeovi a Nickym zlý pohled. Potom se stočil ke mně a Julii jeho výraz v ten okamžik nabyl na pohrdavosti. Pak se , ale stalo něco co vše změnilo.
„Robie?“ ozvala se překvapeně Jana. Robie její „přítel“ s kterým si už od silvestra dopisuje, mailuje a chatuje. Tak pokud to je on, čeká Janu velmi nepříjemné zjištění.
„Jane?“ nechápavě se po ní koukal. V tichu které nastalo bylo slyšet každý úder srdce , každé nadechnutí. A bohužel to on byl.
„Co tu děláš?“ zeptal se
„To bych se mohla ptát i já. Když jsem tě prosila o schůzku, že budu v Anglii tak jsi napsal, že je ti to moc líto, ale budeš zrovna mimo !“ vykřikla.
„Mimo jsem , ale byla já !!! Myslela jsem, že ti můžu věřit!!!“ pláč měla na krajíčku. Ve dveřích za Robertovými zády stáli Eat a Rol. Rol koukal vyjeveně na Janu. Málo kdo si dovolí na MacNaby křičet a dívky ty už vůbec ne. Eat se usmíval.
„Stále jsi neodpověděla. Co tu děláš?“ ptal se teď už, ale z jeho hlasu zmizelo překvapení.Zlobil se.
„Přijela jsem na svatbu! Vzpomínáš!! Psala jsem ti to.“ dodala.
„To ona!“ kývl hlavou ke mně. „… je ta kamarádka ?“
„Jo.“ odtušila, v očích vztek. Slzy se zatím odkládají, ale budou znám ji.
„To není vhodná známost pro tebe Jane. Jako tvůj přítel………“ v jeho hlase jako by se prali dvě emoce.
„Ty !!!“ ukázala na něj prstem. „ Ty už nejsi nic. Pokud by jsi kdy měl šanci být můj přítel tak teď už jsi pro mne vzduch. Né ani to ne, jsi puch který ten vzduch zamořuje. Už nikdy nespojuj své jméno s mým!“ vztekle mu vmetla do tváře. Viděla jsem, že jen těžko přemáhá bolest a slzy. Jediné co ta stavidla ještě držela byl vztek.
„To neříkej Jane“ zaprosil.
„Můžu říkat co chci a ty si běž za tou…..tou Marlen!!“ otočila se k němu zády. A dala tak najevo, že jejich rozhovor pro ni skončil. Rol byl velmi překvapený, ještě se nestalo aby nějaká dívka dala některému z nic košem. Tedy až na Jasmínu. Jak se zdá tak teď tu je druhá.
„Buffy, prosím . Nechtěl jsem aby naše první setkání proběhlo takhle. Záleží mi na tobě. Mám tě rád!“ řekl něžně. Trhla sebou když jí oslovil přezdívkou kterou jí dal. Už se neotočila a on odešel. Smutně se ve dveřích otočil , ale to ona neviděla.
Kruci jediný do koho se tahle holka zamiluje a on je to ……….Uvažovala jsem . Za celou tu dobu co ji znám nikdy nebyla zamilovaná. Prý jen jednou do Toma z pískoviště a to jí byly čtyři. Od té doby nic. Nikdo nebyl dost……….praštěný!! Ani se moc nedivím, že když už se zamilovala tak je to do někoho kdo náleží k rodu z mýtů.Ach jo Jani to se ti zrovna nepovedlo !
„Pojď!“ vzala jsem ji za ruku a odvedla ji do malého sálu.Kluci byly hned za námi.
„Ahoj.“ pousmál se na ni nesměle Roland.
„Ahoj“ usmála se.
„Dovol abych ti představila své přátele.“ ujala jsem se své role.
„Tohle je Roland a Eaton. Mý přátelé a toto je Jana má nejlepší a zároveň jediná přítelkyně a teď i první družička a svědek mé svatby.“ představila jsem je.
„Těší mne“ vzal její ruku Eat a lehce políbil.
„Ach děkuji i mě těší.“ odpověděla ona lehce vyvedená z míry Eatonovým chováním.
„Mě také“ zkoumavě si ji prohlížel Rol. „a omlouvám se za našeho bratrance. On …….občas se chová jako hlupák.“ smutně se pousmál, stejně jako Jana. Chvíli jsme si povídali a já viděla jak se pomalu uklidňuje a uvolňuje. Slzy zatím zahnala zvědavost. Začala se zvědavě rozhlížet okolo sebe.Kluci určitě budou chtít probrat co se stalo, napadlo mne.
„Jani nechtěla by jsi vidět celý hrad?“ zeptal se Roland jako by mi četl myšlenky.
„Jo ! Moc ráda, tedy pokud to nevadí?!“ nadšeně se zvedla.
„Jistě, že nevadí jinak bych ti to nenabídl.“ zvedl se také a podal jí ruku. Jen co zmizeli z pokoje, za smutného pohledu Natha se začalo vysvětlovat.
„Rob se přidal k Marlen a bojím se, že i v boji bude stát na jejich straně. Už se přeměnil a tak není možnost jeho sílu spoutat a připojit k naší. Jeho síla je s ním a může ji bohužel využít jak uzná za vhodné.“ vysvětlil v kostce Eat.
„Ale ne!!“ vzdychla Julie. „To je zlé!“
„Jak to myslíš?“ otočil se na ni Nicky.
„Teta bude schopna jeho sílu zněkolika násobit, ale on tím ztratí hodně ze svého lidství.Sice to jde jen s jeho souhlasem, ale Marlen umí být velmi přesvědčivá. Nebude tušit co se děje dokud už nebude pozdě.“ obeznámila nás se vznikající situaci.
„Tak to je zlé. Naše …naši vlci jsou propojeni a já netuším zda by se to nějakým způsobem nedotklo i nás.“ Eat.
„Měli bychom se pokusit ještě ho přemluvit.“ zkusila jsem to.
„To půjde těžko snažili jsme se už od včera a jak to dopadlo jste viděli.“ pokrčil rameny Eat.
„Jo a kdo je vlastně Jana, že zná Roba!?“ zeptal se jako by si právě vzpomněl. Ostatní se na mne také zvědavě podívali.
„No ona je má jediná kamarádka a Roba poznala na silvestra na netu.Od té doby si píšou, mailou a podobně. Pořídila si kvůli němu i webkameru.No prostě se zamilovala. Vypadalo to, že i on, alespoň podle toho co říkala. Jak jejich první setkání dopadlo jste viděli.“ dodala jsem zevrubné vysvětlení.
„Myslím, že úplně bez šancí nejsme.“ Pronesl tiše a zamyšleně Rae.