Ethan té noci spal velmi špatně. Lépe řečeno, dlouhé hodiny se snažil zamhouřit oka alespoň na několik málo minut, avšak všechny jeho pokusy byly marné a končily veskrze stejně. Myšlenkami u Ellie Tifflerové. Hrozně ho to překvapovalo, vyvádělo ho to z míry a nejhorší na tom byla ta nejistota. Nejistota z toho, jestli na ni myslí proto, jak byla půvabná, nebo kvůli toho, co se jí stalo. (Pokračování textu…)
Na konci města stojí rozlehlý bílý dům s několika poschodími. Je obklopen pečlivě udržovaným parkem, který je zrovna v těchto měsících plný květů pivoněk, šeříků a sakur. Tráva se zelená, fontánka vzadu za budovou vytváří roztomilé zákoutí. Motýli poletují všude kolem a pod rozlehlými duby ve stínu odpočívá zlatý retrívr jménem Shadow. Slunce dnes hřeje opravdu hodně, a tak jsou všichni obyvatelé tohoto bílého domu schovaní uvnitř. Myslíte si, že když hovoříme o velkém bílém domě obklopeném parčíkem, máme na mysli nějaké zbohatlíky. Zdání však může klamat. Tento dům je výzkumný ústav a je obýván pacienty, jež trpí vzácnými či záhadnými chorobami. (Pokračování textu…)