Moonlight shadow

Serena si ho chvilku prohlížela a pak beze slova pokrčila rameny a posadila se.

„Děkuji,“ pronesl tiše, když dosedla.

„Ještě není zač. Smím se ptát?“ Jeho obličej jí prozradil, že otázky očekával. Kývl.

„Kde to jsem?“ (Pokračování textu…)

 „Pojďme dál a promluvme si,“ pokynul dívkám Malcom a rukou ukázal na otevřené dveře. Omahe, Sofie i Rufus se mlčky otočili a vstoupili do hradu. Ser se podívala k Lee a Rayovi.

„Neboj se, nic se ti nestane. Slibuji, budu stále s tebou,“ usmála se černovláska a podala jí ruku. „Pojď!“ (Pokračování textu…)

„Sereno…“ nedokončila větu.

„Pojď!“ vedla ji k stánku kousek od náměstí.

„Tohle je víno které vyrábí.“ ukázala na lahve. Temně rudá tekutina jiskřila ve dvou karafách. (Pokračování textu…)

„Jsi tu s …“ podívala se na Philipa a spící Žili.

„Jsem holka na hlídání a trávím tu pracovní prázdniny. A ty?“

„Jsem tak říkajíc místní. Trávím tu dovolenou u rodiny. Ty jsi Američanka?“ byla zvědavá, ale ne vlezlá.

„Jo. Tohle je má první cesta za oceán. Evropa je kouzelná, tedy co jsem viděla, a toho zatím moc nebylo. Hele, znáš to tu?“ Serenu cosi napadlo. (Pokračování textu…)

První, co si uvědomila, byla vůně. Jeho nezaměnitelná vůně. Hned po tom dotek vlasů. Těch krásných dlouhých, jako uhel černých vlasů. Lehce jí šimraly na zádech a netrvalo dlouho a ucítila i teplý dotek jeho rtů. Zasypával polibky její záda a aniž by se setkal s odporem, zbavoval ji šatů i klidu. (Pokračování textu…)

 Noc byla divoká. Po dlouhé době měla sny. Ráno nebyla schopna si vzpomenout na jejich obsah, zůstal jen pocit ohrožení a úzkost. U snídaně, kde byl překvapivě i James, jí oznámili, že dnes byla zbavena svých povinností. Tak ji Damon vytáhl hned dopoledne do města, jak řekl. Celé dopoledne courali po buticích, ale Damonovi nebylo nic po chuti. Po obědě ji odvedl do obchodu, kde ho evidentně znali, a nejen jeho, jak posléze zjistila, ale celou rodinu. (Pokračování textu…)

Tajemství

Kapitola 1. – Objevení

Dnes má svůj den D. Slaví osmnácté narozeniny, je plnoletá. Rodiče jí uspořádali krásnou oslavu, pozvali všechny které měla ráda. Celá parta jejích přátel tam byla a ona uprostřed. Zítra si půjde vybrat svůj „hlavní“ dárek. Rodiče si nakonec dali říct a tak její kůži bude zdobit tetování. Co víc by chtěla? Dělala školu která ji bavila, měla bezva partu přátel , přítelkyni která za ní stála, chápavé rodiče a hlavně nejlepšího bratra pod sluncem. To, že je nevlastní pro ni nikdy nemělo význam. Vyrůstala s ním od téměř od narození, pro ni byl vlastní a jediný. (Pokračování textu…)